Výstroj‚ výzbroj a vojenský výcvik

VÝCVIK: Německá munice v roce 1945                                              (3.7.2018)

Pozdně válečná německá munice na frontě 1945

V závěrečných měsících Třetí říše, chronický nedostatek surovin požadován pro výrobu zbraní a munice byl cítit všude v prvních liniích. Výbava, uniformy a zbraně se vyráběly z jakýchkoli náhradních materiálů, které byly dostupné nebo jak je Němci sami nazývali "Ersatz - náhradní", který mohl být užíván ve výrobě jako součást marného pokusu udržet německé válečné úsilí alespoň na ještě jeden den. Dokonce nejposvátnější vojákův materiál - munice - byla také vyráběna z náhradních materiálů, jakou byla lakovaná ocel, za účelem největšího zisku z klesajících železných zásob mědi a zinku. Toto pozdně válečné "Ersatz" střelivo z lakované oceli, u kterého se předpokládalo zvýšení ochrany před korozí, snižování množství strategického materiálu, jako je měď a zinek, požadován pro výrobu, však mělo škodlivé účinky na vojáky v předních liniích.
Následuje popis takového typu užívané munice z lakované oceli ve finálních bitvách okolo Berlína, jak to vypověděl Gunther Labes, pancéřový granátník, který byl přidělen ke 3. praporu, 2. "Muncheberg" regimentu pancéřových granátníků, pancéřové divize "Muncheberg." Labes, který byl přidělen jako pomocník kulometného střelce (MG Schutze 2), spolu s ostatními členy jeho jednotky (většina z nich byla utvořena z jiných jednotek nebo opozdilců před pár dny), byli postaveni u kolem obrany Seelow výšin, kde Rusové zahájili Berlínskou ofenzívu 16. dubna 1945.

"Vzhledem k nedostatku vhodných surovin, jako je měď a zinek, nábojnice do našich karabin a kulometů už nebyly vyrobeny z mosazi, ale z normální oceli. Nechráněná ocel by bývala normálně brzy zrezavěla, ale žádný voják v německém Wehrmachtu by nemohl mít rez na svých zbraních nebo munici, Árijská kapacita největší Německé říše přišla s řešením - namáčením patron do průsvitného laku k zabránění koroze. Někdo by mohl jistě přecenit inteligenci těchto zodpovědných za tohle rozhodnutí, jestliže by je někdo neobvinil ze sabotáže! Efekt takového rozsahu ohnivou silou, který měl na našich jednotkách je skoro nepopsatelný. U karabiny 98, pak obvykle užívané jako pěchotní zbraň opakovačka, se stalo důsledkem lakovaných nábojů vyhození prázdné nábojnice po střelbě pomocí zdvihu a tažení závěru zpět jen zřídkakdy možné a dokonce i pak pouze za půl vteřiny po výstřelu. Obvykle to zabralo trochu času sáhnout za kuličku závěru, což stačilo k tomu, aby patrona v komoře zapekla. Když se to stávalo pravidelně, nebylo moc chytré, sám sebe vystavit jako cíl nepříteli, zatímco se zkoušelo vyprázdnit komoru v krytu. Střelec se tedy musel vrátit do zákopu s jeho nepoužitelnou zbraní, pokaždé kdy vystřelil a údery na závěr silným kopancem nebo úderem svého bajonetu, potáhl zpět závěr a vytáhl silou prázdnou nábojnici z komory svým nabijákem, za předpokladu že to bylo dostačujicí. Někdy postačil tvrdý úder pažbou o dno zákopu.
Jako č. 2 na kulometech, já také musel použít můj nabiják na náhradní kulometnou hlaveň, protože se pravidelně poslední náboj zapekl v komoře po střelné dávce a následkem toho se musela hlaveň měnit po každé dávce a pro další dávku se musel připravit k nabití nový pás munice.
Když se dívám zpět, nemůžu se ubránit myšlence, že mušketýři z Třicetileté války se svými zbraněmi ze 17. století měli rychlejší kadenci střelby v průměru a následkem toho větší palebnou sílu, než my pěšáci 20. století s našimi moderními automatickými zbraněmi, ale zásobeni lakovanou municí!"

Ironií osudu týkající se Munchenberg pancéřové divize bylo to, že v té době, to byla jedna z nejmoderněji vybavených vojenských jednotek na světě. Několik divizních "Panzerkampfwagen V "Panther" modelů G byly vybaveny FG1250 Sperber (vrabec) infračerveným náváděným střelným systémem, který byl navržen k užívání v nočních bojových akcích - na tu dobu průkopnická inovace. Jednotka Pancéřových granátníků byla také vybavena VAMPIR (úpír) ZG1229 infračerveným systémem na svých MP-44 Sturmgewehr útočných puškách, ale převážná část divizní pěchoty byla stále vybavena zastaralými karabinami Mauser 98. Každý si může pouze představit frustraci členů této Divize, která současně měla na poli vybavení na úrovni vysoké technologické hned těsně vedle těch nejhorších zastaralých, které je ponechaly v podstatě bezbranné.

 

VÝZBROJ: Čištění zbraní - karabiny                                                    (24.4.2018)

Péče o zbraně

(z knihy Der Rekrut)

Níže naleznete originální pokyny z anglického překladu roku 1935 manuálu Německé armády pro péči o zbraně. Děkujeme Michaelu Bollowi, který nám dovolil použít výňatek z knihy Der Rekrut zde na této straně. Budete-li si chtít tento manuál zakoupit - prosím navštivte jeho stránky: http://members.aol.com/soldaten/rekrut.htm

Instrukce pro užití Čistící sady č. 34 pro pušky, karabiny, pistole, lehké a těžké kulomety

I. Popis čistící sady č.34

1. Čistící sada a čistítka (kromě zbraňové vazeliny, lněný olej a čistící textilie) jsou uschovány v ocelovém pouzdře. Pouzdro obsahuje:

            1 čistící řetěz

            1 vrtací kartáč

            1 maznice

            1 stěrka pro přední část těla zbraně

            několik čistících vsuvek

2. Vrtací kartáč se užívá k uvolnění zbytků pozůstalých po střelbě

3. Olejový kartáč se užívá k naolejování nebo přeolejování vnitřní části hlavně po čištění

4. Maznice se užívá k aplikaci oleje čistícího zbraň a k naolejování kartáče

5. Utěrka se užívá k čištění přední části těla zbraně a čistící ucpávka k čištění vnitřku těla zbraně.

6. Čistící vsuvky se užívájí

- k odstranění oleje z nábojové schránky a vnitřku hlavně

- k odstranění zbytků nečistot v nábojové schránce a vnitřku hlavně, které se uvolnily čistícím kartáčem

- k čištění a olejování přední části těla zbraně a vnitřku těla zbraně, společně se stěrkou a

- pro bodové užití oleje nebo omezené olejování všech ocelových částí karabiny

 

II. Čističe a ochranné látky

 

1. Olej čistící zbraň se užívá

a) k čištění a údržbě vnitřku hlavně

b) k ochraně proti škodlivým účinkům zbytků nánosů v hlavni po střelbě

c) k zamezení utváření rzi na holé nebo leštěné oceli

d) k udržování pohyblivosti jednotlivých částí, jsou-li vystaveny plynům

 

2. Zbraňový tuk, olejový lak ze lněného semene, čistící látka a dřevěná drť

 

III. Čistící postup

 

Rozlišujeme mezi "každodenním" čištěním a "důkladným" čištěním

1. a) "Každodenní" čištění je prováděno po výcviku, zaměřováním na terč atd. jestliže se ze zbraně nestřílelo, nedostala se do ní vlhkost nebo není příliš zaprášena

b) "Důkladné" čištění se provádí po střelbě s ostrou municí, slepými náboji nebo podkaliberním střelivem, když se do zbraně dostala vlhkost nebo se příliš zaprášila nebo pokud má být zbraň uložena do skladu.

2. a) Vyčistěte součásti, dokud nejsou lesklé a odstraňte černé skvrny (po dešti): nánosy rzi nebo póry ze rzi způsobují předčasné opotřebení.

b) Těžké zbytky uvnitř hlavně, jež nemohou být odstraněny standardním čistícím postupem, mohou být odstraněny pouze zbraňovým specialistou pomocí mosazného drátěného kartáče (se dvěmi kruhy a 2 čistícími řetízky).

c) Nevyfoukávejte prach nebo nefoukejte do otvorů nebo zářezů. To způsobuje korozi.

d) Když se náhle změní teplota, ponechte na ústí hlavně zbraně kryt a neotevírejte závěrovou montáž, dokud nebudou ocelové části suché - zbavené zkondenzované vody. Pak teprve byste měli čistit zbraň.

 

A. Každodenní čištění

1. Následující kroky jsou určeny pro hlavně kulometů a pistolí 08, jako vhodné. Děláte-li každodenní čištění, naolejujte vnitřek hlavně a odstraňte přiléhající prach a špínu ze vnějšku zbraně. K provedení pokračujte takto:

a) Odstraňte kryt ústí a otevřete kryt závěru

b) Odstraňte montáž závěru

c) Vložte čistící ucpávku do čistícího řetězového dvouháčku. K provedení otevřete háček, nasměrujte střed vsuvky do poutka, uzavřete pevně háček levým palcem a ukazováčkem a zatáhněte vsuvku ke konci háčku užitím pravé ruky. Všechna vlákna vsuvky musí být uchyceny v háčku směrem nahoru a volné konce vsuvky by měly být podélné.

d) Nechte čistící řetěz spadnout skrz hlaveň ze strany zásunu nábojů (vyhazovače), a protáhněte suchou vsuvku hlavní. K provedení položte pažbu zbraně na zem. Levou rukou držte pušku za pažbu pod lučíkem a pravou rukou tahejte čistící řetěz skrze hlaveň.

           

e) Nakapejte olej na olejový kartáč a naolejujte vnitřek hlavně. Držte zbraň jako na d). Ujistěte se, že oba háčky v kartáčových kroužcích jsou zaháčeny. K použití oleje na kartáč: Uchopte vyústění kapátka olejového ventilu mezi ukazovák a prostředníky. Vytvořte pár kapek tlakem na vzduchový ventil svým palcem.

f) Vytřete přední konec těla zbraně

g) Odstraňte a vyčistěte kryt ústí hlavně

h) Utřete a naolejujte vnější část montáže závěru

i)  Utřením, bodovým čištěním a olejování zbraně použitím čistícího hadříku a naolejovanou ucpávkou. Ujistěte se, že pohybem čistícího řetězu, vsuvky a kartáčů se vyhnete zavedením špíny, písku atd. Pokaždé, kdy vyčistíte zbraň, nezapomeňte vyčistit i samotnou čistící sadu.

 

B. Důkladné čištění

Cílem důkladného čištění vnitřku hlavně je odstranit zbytky od předešlého olejování, právě tak, jako cizí látky jako je prach, špína atd. Kromě toho ještě vnější a vnitřní části zbraně jsou čištěny a náležitě opečovány pro ochranu před rzí. K provedení důkladného čištění, pokračujte takto.

a) Odstraňte kryt hlavně a otevřete závěr

b) Odstraňte montáž závěru

c) Naolelujte vrtací kartáč a protáhněte ho skrze hlaveň dvakrát, užitím čistícího řetězu a začínejte od nábojové komory.

d) Použijte čistící řetěz k protažení dvou nebo tří čistících ucpávek skrz hlaveň, jednu po druhé a začínejte od nábojové komory. Pakliže nejsou čistící ucpávky příliš zašpiněny prostrkáváním, otočte naopak a znovu je protáhněte.

e) Vnitřek hlavně je čistý, když poslední ucpávka protažená hlavní je čistá

f) Použijte olej na olejový kartáč a protáhněte ho jednou skrz hlaveň nebo dvakrát, použitím čistícího řetězu a začínejte od nábojové komory.

g) Odstraňte a očistěte kryt ústí

h) Vyčistěte předek konce a  vnitřek uložení závěru

i) Zdemontujte, očistěte a naolejujte montáž závěru

k) Vyčistěte a naolejujte zbývající ocelové části zbraně, použitím čistících ucpávek a čistící látky.

l) Vyčistěte a nalakujte pažbu a lučík

m) Otřete otvory v pažbě se zbraňovým tukem

 

C. Postup před střelbou

Před střelbou zbraní, odstraňte olej z vnitřku hlavně. Odstraněním oleje si zajistíte, že první střela bude přesnější.

 

D. Postup po střelbě nebo když se zbraň namočila nebo velmi zaprášila

1. Prozatímně olejujte vnitřek hlavně po střelbě - i když střílíte slepými náboji - nebo když se zbraň namočila nebo velmi zaprášila

2. Účelem prozatímního olejování odstranění zbytků po střelbě a cizích látek jako je prach, voda nebo sníh z vnitřku hlavně, i když později provádění důkladného čištění bude snadnější. Také ochrání vnitřek hlavně před rzí.

3. Prozatímní olejování by se mělo provádět, co nejdříve po střelbě nebo když byla zbraň vystavena nevlídnému počasí atd. a nemůže být vyčištěna okamžitě. Pokračujte následovně

a) Odstraňte kryt ústí a otevřete kryt závěru

b) Otevřete montáž závěru a potáhněte ho zpět až se zasekne

c) Lehce naolejujte vrtací kartáč a protáhněte ho jednou hlavní, použitím čistícího řetězu a začněte od nábojové komory.

4) K ochraně před nečistotami musí být zbraň čištěna během několika dnů po střelbě. (to zahrnuje i zbraně vojáků, kteří jsou na dovolené nebo v nemocnici)

<<<<zde ke stažení celý článek>>>>

   VÝCVIK: Německý výcvik se zbraní                                             20.7.2017 

Článek převzat a přeložen s laskavým svolením ze stránek www.dererstezug.com:

Německý výcvik se zbraní

Jonathan Bocek

Níže najdete základní Německé příkazy pro karabinu a správné způsoby, jak je provést. Ilustrace z originálního německého návodu. Doufejme, že Vám toto napomůže ke snadnému vysvětlení Německého výcviku se zbraní. Rád bych poděkoval 1.SS pancéřové divizi pro poskytnutí detailních instrukcí pohybů, jež jsou uvedeny níže.

 

GEWEHR, AB!

(K noze zbraň)  

ge-VEER, ab!

Při povelu "Angetreten" (Nástup) vždy stůjte v "pozici se zbraní" a v "pozoru" s patami u sebe a prsty od sebe mírně méně než 90° úhlu. Zbraň se drží na pravé straně s botkou karabiny na zemi vedle šlapky pravé nohy. Spodní část botky karabiny by měla být v jedné rovině s pravým prstem Vaší nohy. Prsty pravé ruky by měly být natažené a spojené, držící karabinu v horní části hlavně s klouby směrem vpřed, loket mírně do strany. Levá ruka v pozici "Pozor" s dlaní ruky na horní části stehna a loket lehce do strany.

Pamatujte: muži s jinou zbraní než je karabina by měli nastoupit následujícím způsobem:

 

1. Maschinenpistole / Sturmgewehr - Gewehr, Umhangen (popruh zbraně na pravé rameno)

2. Maschinengewehr - zbraně položeny na zem s dvojnožkou po pravé straně střelce

3. Granatwerfer - minomet je umístěn přímo před posledním mužem v minometném týmu

4. Panzerfaust nebo Schreck - zbraně položeny na zem po pravé straně střelce s předním koncem vpřed

5. Muniční bedny - položeny na zem po pravé straně nosiče s aretovaným koncem vpřed a koncem krabice s koncem ústí kulometu

 

DAS GEWEHR, ÜBER!

(Na rámě zbraň)

das ge-VEER, yyber!

Německá armáda si dávala karabinu na levé rameno místo pravého, jako mnoho jiných armád světa. Z "Ab" (příkaz) pozice, zbraň je přenesena přímo před tělo pravou rukou těsně pod bradou a chycením levou rukou pušku těsně pod pravou. Zbraň je přibližně jednu stopu (cca 30 cm) od hrudníku a v linii s knoflíky saka. Uderník karabiny je směrován k vojákově pravé straně a levá strana zbraně je směrem k tělu. K pohybu zbraně k levému rameni, pravá ruka pustí úderník, otočí zbran o 90° proti směru hodinových ručiček, zatímco současně pohne levou rukou ke spodní části pažby a zvedne zbran na levé rameno. Lučík by měl být právě ve výšce podpaží. Když je zbran správně umístěna na levém rameni, botka pažby je vtažena proti straně těla, těsně pod pasem saka a levý loket je mírně od těla. Zbran by se měla jevit skoro vertikálně s tělem. Právě ted je zbran ve správném místě, pravá ruka klesne prudce k pravé straně, vracející se do pozice "Pozor".

 

Všimněte si: když je dáván tento rozkaz, týká se to kromě karabiny také následujících zbraní:

  1. Maschinengewehr - položte zbraň na levé rameno s úchopem zbraně ležící na hrudi a levá ruka podpírající pažbu jako u karabiny.

  1. Všechny další zbraně a krabice zůstávají tam, kde jsou položeny.

 

ACHTUNG! PRÄSENTIERT DAS - GEWEHR!

(Pozor! K poctě zbraň)   

ach'-tung! Pre-zen-TIIRT, das ge-VEER!

Tento rozkaz byl vydáván pouze, když voják byl "se zbraní na levém rameni". V rozkaze vytáhne pravou ruku na vrchní část pažby s prsty nataženými a spojenými a současně otáčí pažbu zbraně levou rukou o 90° ve směru pohybu hodinových ručiček. To umístí pravou stranu zbraně směrem od těla a levou část k tělu. Otočte zbraní o dalších 90° ve směru hodinových ručiček pravou rukou, která byla na vrchní části pažby a ve stejnou dobu uvolněte  levou rukou spodní část pažby. Posuňte levou ruku směrem nahoru po levé straně pažby a uchyťte zbraň hned v blízkosti hledí. Levá ruka by měla mít prsty natažené a spojené s klouby směrem od těla a palec směřuje nahoru po levé straně zbraně. Jednoduše narovnejte natažené a spojené čtyři prsty pravé ruky hned pod lučíkem, ponechte palec směrem nahoru pod závěrem vedle těla. Pozice zbraně by měla být přímo přes levou náprsní kapsu rovnoběžně s tělem s lučíkem směrem od těla. Vrchní část hlavně by měla být ve výšce i středem u levého oka.

DAS GEWEHR, ÜBER! z pozice "K poctě zbraň"

(Na rámě zbraň)

das ge-VEER, yyber!

Po "K poctě zbraň" má voják rozkázáno "Na levé rámě zbraň" pozici. Je to provedeno v podstatě v opačném pořadí. Uvolníte levou ruku a posunete ji dolů po spodní části pažby, zatímco současně otáčíte zbraň o 180°, proti směru hodinových ručiček, s pravou rukou stále na vrchní části pažby. S levou rukou na spodní části pažby a pravou rukou jako vodítko, umístěte zbraň zpět na levé rameno. Jakmile je karabina na svém místě, pravou ruku přesuňte ostře zpět ke svému boku do pozice "Pozor."

 

GEWEHR, AB! z pozice "Na levé rámě zbraň"

(K noze zbraň)  

ge-VEER, ab!

Tento rozkaz je dáván v pozici "Das Gewehr, Über" (Na levé rámě zbraň). Dovolí totiž vojákovi přenést karabinu z levého ramene a umístit pažbu karabiny na zem. V tomto rozkazu současně pouští levá ruka, otáčí karabinu vpravo a uchytí vrchní část hlavně pravá ruka. Pak pusťte pažbu karabiny levou rukou a současně zhoupněte karabinu vpravo s pravým předkloktím rovnoběžně se zemí. Poslední pohyb je umístit pažbu karabinu na zem, rovnoběžně s prstem pravé nohy.

 

GEWEHR, UMHÄNGEN!

(Na řemen zbraň)          

ge-VEER, uum-heeng-en!

Tento rozkaz je dáván pouze, když zbraně jsou v pozici "Ab" (u nohy). V tomto rozkazu se uvolní řemen a zbraň je hozena na pravé rameno. Pravá ruka by měla držet natažený řemen blízko pravé náprsní kapsy s palcem směrem nahoru uvnitř řemene a loket by měl být vytažen směrem do strany.

Všimněte si: když je dáván tento rozkaz, ovlivňuje navíc kromě karabiny i následující zbraň:         

1. Maschinengewehr - řemen přehozený přes pravé rameno, hlaveň nahoru a dvojnožka složená.

 

 

2. Minomet - nesen po pravém boku vojáka za jeho základnu.

<<<<zde ke stažení celý článek>>>>

   VÝCVIK: Německá vojenská škola                                               2.7.2017  

Článek převzat a přeložen s laskavým svolením ze stránek www.dererstezug.com:

autor Oberfeldwebel (Vyšší šikovatel) Heinrich Lutzow, upravil Unteroffizier (Rotný) Jan Sabol

Aby bylo umožněno jednotlivci vykonávat jakékoli vojenské pohyby, musí se nejprve naučit základy německého drilu. Níže je seznam a popis takových nacvičených pohybů. Rád bych poděkoval 1. SS Panzer Divizi za poskytnutí několika obrázků níže. Doufáme, že využijete tento článek jako základní kámen pro budoucí studia nácviku. Jakmile zvládnete informace na této stránce, měli byste být připraveni pro přechod ke článku "Návod ke zbraním".  Užijte si to!

ANTRETEN (Nástup, ne v pozoru)

Aaan-tre-ten!

To není rozkaz, jako takový. Termín více upozorňuje na "stav být nastoupen". Někdo by mohl říct např. bez užití dalších formálních rozkazů, "Dobře, všichni, běžte ven a ahntretenn." Nebo, auf Deutsch, "Jedermann, antreten drausen in funf Minuten!" ("Všichni venku nástup za pět minut!") Pamatuj, formální příkaz k nástupu zní "An getreten!" a následuje typ požadované formace (tj. Gruppe! In Linie zu einem Gliede -- Angetreten!"). Avšak máte pravdu, když je požadován nástup použitím slova "antreten", muži mohou být v pozici "Rührt Euch". Např. každé ráno pro Appell (nástup) v 7:00 hod., muži automaticky vyjdou ven a "antreten" v pozici "pohov", zatímco čekají na svého Kompaniechief.

STILLGESTANDEN! (Pozor)    

Štil-ge-štan-den!

Tělo ztuhlé, paty u sebe a prsty v nepatrně méně než úhlu 45° k sobě navzájem, ruce plochou dlaní na horní části stehen, lokty lehce od těla a oči vpřed. Pohyb na tento rozkaz na první slabice "Still" a šlapky nohou by se měly sejít dohromady při slabice "stand".

Příklad formace s vojáky v "Stillgestanden", muži jsou uspořádáni v jedné řadě se svým Gruppenfuhrerem, který je v této formaci vpravo, ruce dolů po stranách, dlaně ploché na horní části stehen a lokty mírně od sebe od těla. Šlapky nohou jsou dohromady v patách a prsty v mírně méně než 45° úhlu. Hned za 1. Gruppe je srovnána 2. Gruppe, která vběhne přímo zezadu. 

DŮLEŽITÉ: když mluvíte o pravém nebo levém útvaru, mluvíte, jako byste stáli ve formaci. Důstojník nebo NCO dávající rozkazy to musí vzít v úvahu, předtím než provede pohyb. Např. dá-li NCO " Rechts Um!", byla by pravá formace, ve které velí, aby se otočili, ne ta po jeho pravici.

 

ANGETRETEN! (Nástup v pozici pozor)

Aaaan-ge-tre-ten!

Pro "skupinu" Gruppe, jež právě následován jedním z následujících: 

"Gruppe - In Linie zu einem Gliede -- Angetreten!" - pro jednu řadu, muži stojí vedle sebe

"Gruppe - In Linie zu zwei Gliedern -- Angetreten!" - pro dvojřad, jedna řada za druhou

"Gruppe - In Reihe -- Angetreten!" - pro zástup, muži stojí jeden za druhým

"Gruppe - In Doppelreihe -- Angetreten!" - pro dvojstup, zepředu dozadu, muži stojí jeden za druhým

"Gruppe - In Marschkolonne -- Angetreten!" - pro trojstup, muži stojí jeden za druhým

Gruppenführer (velitel jednotky) určí pravou stranu formace a ostatní se zařadí po jeho levici nebo zády (dle formace) v rovné řadě. Vojáci stojí v "Stilgestanden".  Tělo ztuhlé, paty u sebe a prsty v nepatrně méně než úhlu 45° k sobě navzájem, ruce plochou dlaní na horní části stehen, lokty lehce od těla a oči vpřed.

 

(Zug, Gruppe, etc...) - RICHT EUCH! (Vyrovnat)           

richt OJch!

Zatímco jste v pozoru, ostře otočte hlavu doprava a vyrovnejte se (srovnejte tělo a nohy) dle Flügelmanna (pravý ukazovatel) krátkým, ostrým šoupáním šlapek nohou. Flügelmann krajní pravý, přední muž, ten svou hlavu neotáčí. (Jsou-li za ním muži, ti také svou hlavu neotáčí). Gruppenführer by byl Flügelmann-em pouze, pokud by Zugführer (velitel čety) svolával formaci, jinak to bude vždy přední, pravý muž.

Přesouváte-li se do pozice, přesouváte se do stavu známý jako Tuchfühlung (doslova, dotyk látky), kde látka na Vašem lokti se pokaždé mírně dotýká látky muže po Vaší pravici. Netlačte na muže vedle Vás. NEPOHYBUJTE svými pažemi nebo nezvedejte své ruce nebo je nedávejte v pěst. 1940 německý dril NEpoužíval "rovnání dle loktů", kde pravá ruka je vždy zdvižená (to je poválečné).

Jakmile jste vyrovnáni dle Flügelmann-a, zůstante v pozici pozor a očima se dívejte vpravo. Muži v druhé a třetí Linii (řazení) musí také být schopni pohnout svýma očima na muže před nimi a seřadit své tělo s ním. Očekávejte rozkaz "Augen -- Geradeaus!".

 

AUGEN -- GERADEAUS! (Přímo hled)  

AU-gen ge-raa-dee - AUS!

S očima v pravé pozici, ostře otočte hlavu vpřed.

 

RÜHRT EUCH! (Pohov)

Ryyyrt ojch!

Dle tohoto rozkazu se nohy přesunou na šířku ramen, levá noha mírně před pravou, zbytek váhy zůstává na pravé noze, paže visí po stranách dolů s uvolněnýma rukama. Mluví se jen, je-li uděleno povolení.

 

RECHTS -- UM! (Vpravo vbok)  

Rechc -- um!

Otáčejte se vpravo otáčením na pravé patě, zatímco se otáčíte a tlačíte vpravo na kotník levé nohy. Poté, co dokončíte určený směr, přesunte levou nohu do roviny s pravou, jste v pozici pozor. Nenechávejte pauzu mezi otáčením a přesunutím nohy vpřed, spíše je provádějte jako jeden pohyb, jeden přímo vyústí do druhého.

 

 LINKS -- UM! (Vlevo vbok)      

links -- um!

Otáčejte se vlevo otáčením na levé patě, zatímco se otáčíte a tlačíte vlevo na kotník pravé nohy. Poté, co dokončíte určený směr, přesunte pravou nohu do roviny s levou, jste v pozici pozor. Nenechávejte pauzu mezi otáčením a přesunutím nohy vpřed, spíše je provádějte jako jeden pohyb, jeden přímo vyústí do druhého.

 

KEHRT -- UM! (Celem vzad)     

keeert -- um!

Tento rozkaz je pouze pro samotného vojáka. Užívá se při cvičení nebo pro malé formace jakou je Ehrenwach (čestná stráž) a podobně.  Místo tohoto rozkazu, když otáčíte formací od Gruppe po Kompanii, užívejte "Ganze Abteilung - Kehrt!". V rozkazu se otáčejte vlevo otáčením se na levé patě s kotníkem pravé nohy o 180°. Po dokončení pohybu směrování, přesuňte pravou nohu do roviny s levou, zaujměte pozici pozor (v podstatě levým směrem, ale kolem dokola).

 

 WEGTRETEN! (Rozchod)

VEG-tre-ten

Neformální ekvivalent "Antreten" a není to rozkaz. Neměl by se plést s formálním "Weg-getreten" příkazem.

Pro přehlídku na náměstí se užívá formální "Weg-getreten" rozkaz ve tvaru jako je tento:

"Gruppe - Nach links - Weggetreten!" (Skupina - vlevo - rozchod!), který by se skládal z otočení doleva, tři kroky pochodem, pak rozchod formace. Tento rozkaz by měl být následován "Nach rechts" (vpravo) nebo "Nach rückwärts" (vzad), jak je potřeba. Může být rovněž používán s karabinami v "Gewehr ab", ale nikdy ne s "Gewehr über".

 

AUGEN -- RECHTS! (Vpravo hleď)        

AU-gen -- Rechc!

V tomto rozkazu, hlava a oči ostře doprava bez pohybu těla. Držte tuto pozici, až do rozkazu "přímo hleď".

Mají-li se hlavy otočit doprava pro inspekci, rozkaz pak zní "Zur Meldung - Augen - Rechts!", v tomto bodě všichni, VČETNĚ Flugelmannů otočí hlavy doprava. Jakmile se dohlížející důstojník blíží, každý muž udržuje svůj "nos na tomto muži" následováním míjejícího se důstojníka svou hlavou. Když je tento důstojník přímo před každým mužem, tento muž počítá dalších pět kroků vzdalujícího se důstojníka, než svou hlavu prudce otočí zpět vpřed. To je pouze pro inspekci. Jinak "Augen -- Rechts" pozice se drží, dokud není dán "Augen -- Geradeaus".

 

Die AUGEN -- LINKS! (Vlevo hleď)       

Dí AU-gen -- links!

Stejné, jako pro "Augen, rechts" kromě levého směru.

 

(Zug, Gruppe, atd...) - MARSCH! (Četo, Jednotko, atd..., pochodem vchod)      

... - marš!

Tento rozkaz pokračuje s jedním ze dvou rozkazů:

"Gruppe -- Im Gleichschritt -- Marsch!" (Pořadovým krokem pochodem vchod!)

"Gruppe -- Ohne Tritt -- Marsch" (Pochodovým krokem pochodem vchod!)

Na úrovni skupiny, zástupu a dvojstupu jdou obvykle pochodovým krokem. Marschkolonne jdou obvykle pořadovým krokem.

V rozkazu voják došlapuje na levou nohu, jde celým krokem. Pamatujte, že ruce musí být rovné a houpat se mohou do výšky přezky opasku, pak přirozeně padají zpět. Německý pochodový krok je dlouhý 80 cm při rytmu 114 kroků za minutu. Abstand (zepředu dozadu prostor) je také 80 cm mezi muži.

                                                             

 OHNE TRITT - MARSCH! (Pochodovým krokem pochodem vchod!)   

 Ooonee trit - marš!

Je již zahrnuto v Marsch!, jelikož je to již jeden ze dvou typů pochodu. Tento rozkaz se užívá, kde terén, na který se vstupuje, není praktický pro pochod pořadovým krokem.

 

IM LAUFSCHRITT - MARSCH! (Poklusem v klus)         

 Im lauf-šrit - marš!

Pochod dvojnásobnou rychlostí.

 

 (Zug, Gruppe, etc...) - HALT! (Ceto, skupino, atd..., stát)         

... - halt!

Halt se VZDY hlásí na pravé noze a VZDY je ještě jeden krok navíc levou nohou, než se přenese šoupnutím do linie s pravou.

 

RECHTS -- UM! (Vpravo vbok)  

Rechc -- um!

Tento stejný rozkaz, když se užívá během pochodu, se hlásí na noze ve směru, na který se má otočit. (tj. jestliže muž se má otočit doprava "Rechts" rozkaz se dává na pravé noze). Několik dalších kroků může být ještě provedeno (obvykle od tří do pěti, může být i víc), před provedením rozkazu, jež se dává ma stejné noze, kterou udělá jeden krok navíc, předtím než udělá otočku, jak je to na obrázku.

 

 LINKS -- UM! (Vlevo vbok)      

links -- um!

Podrobnosti viz. horní popis.

ZDE ke stažení celý článek!!! v PDF

VÝSTROJ: ANATOMIE SOLDBUCH III.část             12.5.2017 (Eric Tobey)

Článek převzat a přeložen s laskavým svolením ze stránek www.dererstezug.com:

Následující informace byly přebrány z informačních letáků Die Neue Feldpost  a dělo se tak, s povolením vydavatele. Rádi bychom mu poděkovali za jeho velkorysost a také děkujeme všem, kteří přispěli k tomuto článku. Díky jejich snaze a úsilí se s Vámi můžeme podělit o tento cenný výzkum.

Pokračujeme z části 2, tento článek popíše zápisy provedené na výše uvedených stránkách v Německých armádních Soldbuch (platební knížka – sold=žold ). Jako v předchozí části je "typický" zápis napsán písmem tučně a podtržen.

Stránky 6-16

Tyto stránky se užívaly pro zápis vojákova vybavení a již v prvním bodě v Soldbuch existuje rozdíl mezi "prvním vzorem" a "druhým vzorem" Soldbuch knížky. Prvo-vzorové knížky vypadají výroby před rokem 1940 (ačkoliv ty úplně první byly vydány teprve v létě roku 1939 po mobilizaci) záznamem na str. 8a-d "druho-vzorových" knížek, ve kterých čteme, "H.M.1940 Nr.205" udávající dodatek roku 1940. Avšak stejně jako tolik jiných věcí v Německé armádě, starší zásoby se skoro jistě využily spíše, než by se jednoduše vyhodily, právě jako tyto prvo-vzorové knížky, o kterých věděli, byly vydávány později. Ve skutečnosti jeden vzorek, který jsme našli, byl vydán teprve 17. dubna 1945!

Rozdíl, který lze vyvodit ze stránek 6-7 mezi prvním a druhým vzorcem je v první řadě ten, že dříve měl jen jednu řadu před-formátovaného textu, kdežto pozdější má dvě. Čtení prvního vzoru knížky ukáže, že mnoho prvků nezbytných pro vojákův polní život chybí, čímž je většina prvo-vzorových Solbuch knížek má předtištěné dodatky, jež byly přilepeny později, obvykle nesrozumitelném posledním sloupci stránky 7. Některé z těchto jsou vyhnuty ven a dvoustranné, nějaké užší proužky a dokonce několik ručně psaných a rukou předepsaných. Zde byla podle všeho veliká rozmanitost, jak by se s tímto dodatkem mělo zacházet (jestli vůbec). Není divu, že posléze přešli na dvou sloupečkový systém!

V obou prvo i druho vzorových knih se zdá, že první sloupec ( Grund dříve, Truppenteil později) byl užíván mnoha způsoby odvíjející se od toho, kdo v ten den prováděl zápisy. V mnoha případech je označení jednotky jednoduše vepsáno rukou. A obecně vzato je možné vidět toto označení v odstavci také razítkem. A zvláště pak je to pravda, kdy nemocnice převzala odpovědnost za prohlídku výstroje, kde název odpovídající nemocnice je v odstavci vyplněn razítkem. Další zápisy zahrnují "Geprüft", "Vorgetragen", "Versetzung", a "Abstellung".

V prvo-vzorových knihách je následující sloupec nazván "Zeit" a obsahuje data, které mají druho-vzorové knihy jako poslední sloupec v druhé řadě spojené s čárou pro podpis.

Seznamy vybavení jsou docela samo-vysvětlující. Počet byl psán v odpovídajícím sloupci, kde ukázal jaké množství z každé položky bylo vydáno nebo co bylo u vojáka nalezeno (co měl s sebou)v čase prohlídky. Když položka, jež měl jednotlivec, nebyla v seznamu, mohla být vepsána ručně v jednom z prázdných rámečků ve vrchní řadě. "Gemaschen" (spinky)"Eis.Portion" (železná dávka)a "Zweibackbeutel." (chlebník)jsou časté zápisy. U starších zápisů se předpokládalo přeškrtnutí červeným inkoustem, když se provedly nové, ale to se často nestávalo. Různé obměny jsou psány modrým nebo černým inkoustem nebo nejsou přeškrtnuty vůbec.

 

Poslední sloupeček byl určen pro podpis dozorčího (datum a podpis ve druho-vzorových knížkách ), se kterým byl vždy  spjat.

Stránka 8

Tato stránka byla určena pro zápis všech zvláštních položek vybavení vydaných vojákům a byly vyplněna pouze tehdy, kdy to bylo použitelné. V prvo-vzorových knížkách (bez stránek 8a-d) mohly být užívány pro zápis vydání zbraně. Další zápisy zahrnují speciální kamufláž nebo součásti uniformy ne obvykle nalezených na předchozích stránkách nebo méně častěji vydaný oděv obklopující neobvyklé okolnosti (byl-li ztracen, vyměněn za alternativu, koupen soukromě atd.)

Stránky 8a-d

Tyto stránky se nacházejí pouze ve druho-vzorových knížkách s dodatkem 1940. Ačkoli jsou doloženy příklady prvo-vzorových knížek, kde byly tyto stránky vloženy, zřejmě předtištěny samostatně jen pro tento účel, spíše než vytrženy z pozdějších knížek druho-vzorového vydání. 8a-d zápisují výdej zbraní a "nástrojů" (jako protiklad vysloveně osobních položek viz. 6-7). První sloupec 8a-B vypisuje v předformátovaném textu běžnější položky, kde 8c-d ponechávají prázdná okénka pro ručně psané oražených dodatků. Druhý sloupec "Zeichen" je "model" nebo "typ" (jako např. "K.98" pro Gewehr), kde to lze uplatnit. Třetí sloupec "nummer" je pro odpovídající výrobní číslo, znovu tam, kde je to na místě. Čtvrtý "Tag des Empfangs" je den vydání a poslední sloupec "Namenszeichen des Geratverwalters" je pro podpis jednotlivce, který to vypisoval.

U starších zápisů se předpokládalo, že budou zrušeny červeným inkoustem a docela často jsou, obvyklým postříkáním zvláštních barev nebo vůbec ničím.

Stránka 9

Tato stránka byla užívána pro zápis očkování dávané vojákovi. Ve většině zápisů bylo vrchní okénko použito pro zápis data s "den.měsíc." nad tím "rok" a dole k zápisu dávky. Na této stránce existuje velké množství variací a autor není moc zběhlý v lékařské terminologii, ale určité vzory mohou být zaznamenány ze studia četnosti zápisů v různých knihách:

a) Pocken Erfolg (neštovice): *všechny studované knížky mají tento zápis. Jeví se, že toto očkování bylo provedeno během prvních 3 měsíců vojenské služby. V horním rámečku byl zapsán datum. Ve spodním rámečku malými písmeny "ja" (pro ano nebo dříve očkován?) bylo napsáno nebo "+" znaménko. Následující očkování bylo prováděno zhruba každé 4 roky.

b) Typhus Paratyphus (tyfus): *všechny studované knížky mají tento zápis. Byl zapsán velmi blízko data odvodu v sériích po třech. Po prvním očkování, kde bylo napsáno "0,5" ve spodním rámečku, dva další následující byly psány "1,0" v přesném 7 denním intervalu počínaje prvním. Jeden příklad má "ccm" napsáno v dávkování. Ve všech knížkách je první 3-týdenní série  zapsána stejným rukopisem a někdy i tím samým inkoustem. Poté následující první série ze tří byly dány zhruba ročně dávkou "1,0". Roční následující nebyly sérií, ale samostatnou dávkou. Někdy zpočátku roku 1944 (nejdřívější, kterou mám, je duben, ačkoli předpokládám, že měsíc nebo dva dříve jsou spíše hodnověrné), toto očkování bylo zastaveno výměnou za "T.A.B.", které bylo dopsáno ručně nad datum mnoha tvary. Zdá se, že to bylo často spojeno s dávkou "Chol.", což bylo napsáno pod "T.A.B.", takže by se rámeček četl: "T.A.B." pak "Chol." pod tím, pak datum vstřiku zase pod tím. Byl podáván jako jednorázová série s dávkou "1,0" v čase určeném tabulkově pro následující "Typhus". Pozdější "T.A.B." zápisy jsou zhruba roční počínaje prvním.

c) Ruhr (úplavice): Ne všechny studované knížky měly tento zápis (jen 2/3) a u těch, které měly, byly významné rozdíly. V obou knížkách, očkování začalo v červnu 1942, téměř 2 roky po jejich odvodu. Jeden měl "0,5/1,0/1,0" s dávkováním ob jeden den a následován zhruba o rok později další "0,5/1,0/1,0" sérií podávanou v 7 denních intervalech. Jiný měl jedno očkování s dávkou "0,5" podanou v červnu 42. Obě knihy měly nějaký typ nápisu pod dávkováním, ale naneštěstí bylo písmo nejasné a nesrozumitelné.

d) Cholera: Všechny studované knihy neměly tento zápis (pouze 2/3) a u těch, které ho měly, existovaly velmi významné rozdíly. Podobně jako u zápisů úplavice, tato očkování začala v dubnu 1942, skoro 2 roky po jejich odvodu. Jedna kniha má sérii "0,5/1,0/1,0" podávanou zhruba v 1 týdenních intervalech. Jiná kniha má ty samé série, ale podávány náhodně po dobu 2 let (24.4.42, 17.6.42 a 1.12(?).43(?), ale ta "2" ve "12" a ta "3" ve "43" jsou, jak je uvedeno, extrémně obtížné určit). Zádné následující nejsou zapsány, ale v knize se 7 denním intervalem, jsou zapsány dodatky "T.A.B. Chol." v této sekci naproti sekci "b) Tyfus". Je zjevné, že imunizace pro choleře byly přerušeny kvůli nějakému druhu kombinovaného očkování začínajícího v 1944 (jak je to popsáno dříve). V tomto příkladu, "T.A.B. Chol." zápisy  jsou dávky "1,0" a následující byly zhruba každých 6 měsíců.

e) Sonstige Schutz- und Heilimpfungen (Ostatní ochranné nebo léčebné očkování):  Tento zápis byl kvůli předchozí nebo zvláštní imunizaci. Zádná ze studovaných knih nemělo toto vyplněno a badatel nenašel další takové příklady s zaznačeným zápisem.

V mnoha případech, kdy rámečky v jedné řadě již byly plné, zvlášní kousek ručně vloženého papíru byl přilepen v horní části předchozího zápisu kvůli dalšímu místu. V méně případech řádky byly linkovány, tak aby načrtly a spojily části horních a spodních řádků kvůli pokračování zápisů.

 

Stránka 10-11

Tyto stránky byly užívány pro zápis optometrických informací pro vojáka. Badatel se nesetkal se žádnou knihou, u níž by byly tyto strany vyplněny (včetně knih, kde voják je uveden, že nosí brýle), takže přesný popis nejběžnějších zápisů nemůže být udán - kromě toho faktu, že byl jen málokdy vyplněn! Ačkoli v některých případech se používal jako dodatečný prostor pro zápis ze strany 9, když byly rámečky na této stránce úplně plné. V tomto případě byly zápisy jen tak narychlo načmárány bez ohledu na úpravu textu.

Stránky 12-13

Tyto stránky zapisovaly všechny nemocniční pobyty, u nichž měl vlastník tu smůlu, že je protrpěl. Tato stránky je často hustě popsána, i u těch jedinců, kteří nebyli nikdy zraněni, ale odsloužili se dlouhou dobu (předpokládám, že měli rádi pěkné ošetřovatelky...). První sloupec označen jednoduše "Lazarett" zaznamenal název nemocnice. Mnohem častěji tento zápis byl razítkovaná linka inkoustem různých barev. Druhý a třetí sloupec byly pro datum, odděleny dnem a měsícem, pak v prvním roce a ve druhém. Třetí sloupec, který se přelil na další stránku, se užíval k popisu problému, který voják měl. Způsob, jakým byl zapsán, byl preferencí jednotlivého vyplnění a rozdělen 50/50. Polovina stavů je napsána slovem nebo velmi stručným popisem. Ve více než jedné knize a víc než jeden záznam bylo zapsáno "Angina" (předpokládám, že jsem koupil mnoho soldbuch knížek chlapů, kteří trpěli srdečními problémy!). Další měli vícenasobně zápis "Magen" (žaludek) a směs lékařských termínů zahrnující "Magen". Další možností byl druh číselné zkratky popisující postižení. To obzvláště platí o zápisech zahrnující aktuální zranění. Níže naleznete seznam čísel a odpovídajících stavů:

1) Tyfus

2) Uplavice

3) Angína

4) Cholera

5) Neštovice

6) Spalničky

7) Chřipka

8) Horečka

9) Malárie

10) Tuberuloza

11) Pohrudnice

12) Ostatní nemoci

13) Kapavka

14) Sifilida

15) Další STD

16) Zlázové nemoci

17) Krevní choroba

18) Zápal plic

19) Další potíže dýchacích orgánů kromě TB

20) Zuby

21) Střeva

22) Zážívání

23) Ledviny

24) Sexuálně nepřenosné genitální problémy

25) Kůže

26) Nervová / mentální

27) Oko

28) Ucho

29) Kosti a s tím spojené poruchy

30) Svaly a s tím spojené poruchy

 

31) Zranění a choroby v důsledku nepřátelských akcí:

a) zranění způsobené kulkou

b) ruční granát, minomet, dělostřelectvo (šrapnel)

c) popáleniny

d) bombardování nebo jiný útok ze vzduchu

e) vzdušný útok

f) tetan

g) otrava krve nebo gangréna

32) Přehřátí

33) Podchlazení

34) Nehoda nebo sebepoškození:

h) pád letadla

i) sebevražda (zahrnující pokus nebo samozpůsobená zranění)

35) Porodní defekty a slabé stránky

36) Podezření ze simulace

Ctvrtý a pátý sloupeček byly pro zápis data pacientova propuštění, ve formátu stejného vzorce "den, měsíc" pak "rok". Sestý sloupeček byl pro speciální záznamy s ohledm na pacientův stav nebo kam byl následně poslán. Většina má ručně psané zkratky včetně "dfz.E.Truppe", "zidfg.z.Tr.", "Laz.zg.", "verl.mit Laz.Zug" a jednoduše "kv", což znamenalo "kriegsverwendungsfähing" (vhodný pro použití ve válce). Poslední sloupeček byl užíván pro podpis doktora nebo úředníka odpovědného za pacienta.

Stránky 14-15

Původním záměrem těchto stran byl zápis osobních změn vojáka nastupujícího do nemocnice. Příležitostně se to dělalo na stránce 14 podobným stylem stránky 8. Ačkoli byla stránka 15 v každé studované knize užívána pro úplně jiný účel.

Každý druh vojenské služby ve Wehrmachtu měl způsob vedení pravidelných kontrol vojákových dokumentů. Tyto tzv. bezpečnostní kontroly byly zaznamenávány různým způsobem. Luftwaffe, Kriegsmarine a SS knížky měly pravoúhlou značku rozdělenou do čtvrtin kruhu umístěných na stránce 1, kam byly římské číslice označeny v každé čtvrtině odpovídající čtvrtině ročního intervalu. Wehrmacht si tuto metodu nepřijal a místo toho používal stránku 15 pro bezpečnostní kontroly.

Ve všech knížkách byl text v horní části stránky přeškrtnut červeným inkoustem použitím pravítka. Formát každého bezpečnostního zápisu se zdá být stejný. Kruhové razítko jednotky je umístěno na levé straně se slovy "Kr.St.R.Nr." nebo "Tr.St.R.Nr.", které znamenalo bud "Kriegs- nebo Truppen-Stamm Rolle Nummer" , ručně napsáno nebo razítkem na řádku pod ním. To má vztah k informacím na stránce 4 v pravém sloupci a představoval vojákovo čílo v jeho současné jednotce. Napravo nebo kulaté razítko směrem k horní části data bylo psáno bud ručně nebo razítkováno. Pod tím (obvykle zabralo více řádků )byl podpis důstojníka s jeho hodností a pozicí, přímo podtím napsáno ručně nebo razítkem. Pokud voják byl ve službě v tréningu nebo v záložní (Ersatz)jednotce, umístění této řečené jednotky by bylo orazítkováno v levé části od data (často překrývající úřední razítko)s razítkem podobným tomu, jež nalezneme na stránce 4 položka D nebo stránce 2 nad úředním kulatým razítkem vespod. Vícenásobné bezpečnostní kontroly byly obvykle odděleny linkami ručně napsány dle pravítka.

Stránka 16

Podobně jako stránky 10-11 byla tato stránka málokdy, ne-li vůbec vyplněna. Zádná z knih autorovy sbírky neměla zde záznam, takže přesný popis, jak to bylo vyplněno, nemůžeme poskytnout. Jedno možné vysvětlení, proč to tak je, že tato stránka je často prázdná, navzdory běžné potřebě zubní práci je ten, že zápisy byly jen u významnějších dentálních zákroků prováděných v armádních zařízeních.   

<< Zde ke stažení včetně obrázků >>

 

VÝSTROJ: ANATOMIE SOLDBUCH II.část                          21.12.2016 (Eric Tobey)

Článek převzat a přeložen s laskavým svolením ze stránek www.dererstezug.com:

Následující informace byly přebrány z informačních letáků Die Neue Feldpost  a dělo se tak, s povolením vydavatele. Rádi bychom mu poděkovali za jeho velkorysost a také děkujeme všem, kteří přispěli k tomuto článku. Díky jejich snaze a úsilí se s Vámi můžeme podělit o tento cenný výzkum.

Stránky 3, 4 a 5

Pokračujeme z části 1, tento článek popíše zápisy provedené na výše uvedených stránkách v Německých armádních Soldbuch (platební knížka – sold=žold ). Jako v předchozí části je "typický" zápis napsán písmem tučně a podtržen.

Tato a následující části nejsou nikterak konečnou prací na toto téma, během přípravy tohoto článku, jsme si úplně neuvědomili nemožnost kompletního popisu každého typu, s odlišnostmi a vnitřními vztahy zápisů, jež jsou příliš početná pro tento článek. To neznamená, že "všechno lze" v obsahu Soldbuch, byli zde jasné vzory a metody a některé z podivnějších variací musely být opravdu Vojenské policii podezřelé!  Proto jsme omezili popis více neobvyklých variací a soustředili se na "typické" formy zápisů. Máte-li zvláštní dotazy dotýkající se Soldbuch knížek, můžete nám napsat.

V době, kdy jsme psali tento článek, naše studijní skupina zahrnovala 268 knížek.

 

    Stránka 3


 

Tato stránka je záznamem o jakýchkoli změnách na stránkách 1 a 2, zvláště změnách v hodnostech. Např. každý zápis v odstavci povýšení na stránce jedna by měl odpovídat zápisu zde zobrazujícímu jednotku, ve které muž sloužil a podpis, hodnost a postavení schvalujícího důstojníka. Často je datum na stránce 3 lépe určen, kdy byl jednotlivec povýšen dle data na stránce 1 vždy prvního v měsíci, bez ohledu na to, kdy povýšení ve skutečnosti nastalo.

Existovaly dva běžné termíny, jež Němci užívali pro změny hodnosti a měly zřetelně rozdílný význam. Beforderung  znamená "povýšení" a odkazuje hlavně na změnu hodnosti, např. na Gefreiter, Unteroffizier nebo Leutnant. Ernennung  znamená "jmenování" a tento termín byl užíván pro nástup do pozice ne striktně "hodnostní", ale spíše "ukolově služební". Tato "jmenování" zahrnovala Oberschütze (Oberpionier, Obergrenadier, Oberfüsilier, atd.) Fahnrich, Unteroffizier Bewerber, Hauptfeldwebel, atd... Někdy tato "změna" byla jednoduše určena úředníkem jako Dienstgrad nebo jen s novou hodností. Viz. ilustrace 1 a 2.

Němci bláznili z názvosloví: ve 3 knihách, jež jsme zkoumali, původní úředník určil mužovo povýšení na Oberschutze nebo Oberpionier jako Beforderung. Později někdo jiný toto slovo přeškrtl, nad to napsal Ernennung a ve dvou případech důstojník parafoval opravu! Viz ilustrace 1 a 2.

Další zápis, se kterým jsme se setkali na této straně (4 knížky v naší studii) je záznam pro výměnu vojenské známky. Tento zápis ve sloupci se bude číst Erkennungsmarke, E-marke, nebo jen EK, následován datem, kterým a kde byla nová známka vydána. Nemnoho vyměněných známek bylo zdokumentováno takto...

Obrázek 1 (Soldbuch str. 3)

Tato kniha patřila poručíku (Leutnant) Heinrichu Erhardtovi 8. pancéřové divize, který byl zabit počátkem roku 1945.

Prvním sloupcem jsou laufende Nummern (pořadová čísla) přidělena každé změně.

Druhý sloupec je nazván Art der Anderung (druh změny) a tato kniha zobrazuje různorodost označení užívaných pro změnu hodností: položky číslo 1 a 2 se týkají Erhardtova povýšení na Obergefreiter (svobodník) a Unteroffizier (poddůstojník) a užívá dost všeobecného termínu "Dienstgrad" (služební hodnost) k určení změny hodnosti. Číslo tři užívá správný termín "Beforderung" (povýšení) pro jeho povýšení na "Wachtmeister" (strážmistr). Číslo čtyři odkazuje na jeho Ernennung (jmenování) na Reserve Offizier Anwärter (důstojník čekatel v záloze). Číslo pět zaznamenává jeho povýšení na poručíka a užívá Beforderung, jako by to bylo skutečné povýšení. Mimochodem použití inkoustových razítek pro tyto termíny byly běžné pouze do škol, jednotky v poli by bývaly měly napsány tyto zápisy ručně.

Třetí sloupec říká, které stránky se tyto změny týkají: hodnost je na straně jedna, takže je zde vepsáno číslo "1".

Sloupec čtyři určuje datum, ve kterém byla změna provedena. To bývá normálně blíže termínu platnosti povýšení, počínaje daty uvedenými pro hodnosti na stránce jedna se budou normálně  datovat od prvního v měsící.

Sloupec pět je Truppenteil  (jednotka), která změnu provedla. Poslední tři změny hodnosti pro Erhardta se vyskytly v důstojnickém kurzu v dělostřelecké škole.

Sloupce šest a sedm jsou Unterschrift (podpis) a Dienstgrad und Dienststellung (hodnost a pozice) úředníka, který změnu provedl. Číslo jedna bylo provedeno Heinrichovým štábním velitelem, zatímco číslo 3 až 5 bylo provedeno adjutantem školy, kterou navštěvoval.

  

Obrázek 2

Zde je další příklad stránky 3, tato z knížky patřící dělostřeleckému ženistovi jménem Wilhelm Stuhlmann.

To je typický příklad této stránky - hlavní důvod, proč jsme ji zahrnuli, je kvůli opravám zápisu čísla 1, k nastínění důležitosti těchto dvou termínů pro povýšení. 30. ledna 1944 byl Stuhlmann jmenován Oberpionier a osoba, která prováděla zápis, mylně napsala zkratky pro Beforderung zum Oberpionier.

V říjnu, byl povýšen na Gefreitera a samozřejmě termín Beforderung byl pro toto správný.

V březnu 1945, obdržel Beforderung na Obergefreiter. Uředník, který tohle zapisoval, také zachytil chybu provedenou v zápisu č.1 a přeškrtl "Bef." a napsal správný výraz Ernennung nad linkou.

Z nějakého důvodu byl tento poslední zápis také orazítkován úředním razítkem jednotky, které nebylo tak obvyklé.

Tento zvláštní případ je velmi svérázný v množství inkoustově razítkovaných oproti ručně psaným zápisům. Typická stránka 3 mívá málo razítek, až na občasné názvy jednotek nebo důstojnických názvů.

 

Pár knih užívalo tuto stránku jako záznam administrativních nebo procesních chyb opravených na stránkách 1 a 2, ale takovéto zápisy jsou vzácné. Mezi těmito zápisy jsou opravené zápisy krevní skupiny (1 kniha), opravené profese (2 knihy), změna narození (1 kniha) a přesun jednotky (1 kniha).

 

    Stránka 4


 

To byla nejdůležitější stránka pro opoziční armádu, která ukořistila Soldbuch knížky a i dnes je stále jedna z nejdůležitějších stránek pro sběratele a badatele. Prvotní informací na této straně je vojákova nynější jednotka a jeho přidělená záložní jednotka. Kdyby měla Německá vojska čas, než se vzdala svých knížek, tato stránka by byla často vytržena a zničena, takovéto vojenské knížky je dnes možno nalézt (a ach, to je sakra hledání!).

S velkým množstvím přesunů a přejmenování jednotek, které se naskytly během kariéry dlouhé vojákovy služby, tato stránka je kompletně zaplněna. Poznámka ve spodní části stránky udává, že data jednotky by pokračovala na straně 17, která vypadala hodně podobně této stránce.

Pol. č. 23 je poslední oprávněná Wehrmeldeamt (zapisovací úřad, často zkráceně W.M.A.) nebo odpovídající Wehrbezirkskommando (odvodový pod - oblastní úřad, často zkráceně W.B.K.), která každou WMA řídilo. Ten samý často bývá samý zapsaný v první části mužského Wehrnummer (viz. pol. č.8 v části 1).

Zde je seznam W.B.K. ve Třetí říši:

 

Wehrkreis I (Východní Prusko)


Königsburg I-II (Kaliningrad)

Tilsit (Sovetsk)

Gumbinnen (Gusev)

Treuberg (Olecko)

Bartenstein (Bartoszyce)

Braunsberg

Allenstein (Olsztyn)

Lötzen (Gizycko)

Zichenau (Ciechanow)

     

 

Wehrkreis II (Pomořansko, Mecklenberg a část Brandenburgu)


Stettin I-II (Szczecin)

Swinemünde (Swinoujscie)

Stargard (Stargard Szczecinski)

Greifswald

Stralsund

Köslin (Koszalin)

Stolp (Slupsk)

Kolberg (Kolobrzeg)

Neustettin (Szczecinek)

Deutsch-Krone (Wacz)

Woldenberg (Dobiegniew)

Schwerin

Rostock

Parchim

Neustrelitz

     

 

Wehrkreis III (Brandenburg)


Berlin I-X

Frankfurt a.d.Oder

Küstrin (Kostrzyn)

Landesberg / Warthe (Gorzow W.)

Crossen / Oder (Krosno Ordzan.)

Lübben

Cottbus

Potsdam I-II

Neuruppin

Eberswalde

Bernau

Perleberg

 

     

Wehrkreis IV (Sasko, východní část Durinska a část Československa)


Dresden I-III

Pima

Bautzen

Zittau

Kamenz

Meissen

Grossenhain

Leitmeritz (Litoměřice)

Böhmisch-Leipa (Česká Lípa)

Reichenberg (Liberec)

Leipzig I-III

Naumberg / Saale

Halle / Saale

Altenburg

Eisleben

Bitterfeld

Wittenberg

Grimma

Döbeln

Chemnitz I-II

Freiberg

Annaberg

Zwickau

Auerbach

Plauen

Glauchau

Teplitz – Schönau (Teplice)

     

 

Wehrkreis V (Württemberg, Hohenzollern, jižní Baden, Alsasko po r. 1940)


Stuttgart I-II

Schwäbisch - Gmünd

Schwäbisch Hall

Heilbronn

Esslingen / Neckar

Ludwigsburg

Horb / Neckar

Calw

Karlsruhe

Pforzheim

Rastatt

Offenburg

Ulm

Tübingen

Ehingen

Ravensburg

Sigmaringen

Rottweil

Donaueschingen

Konstanz

Freiburg im Breisgau

Lörrach

Strassburg

Mülhausen i. Elsass

Thann

Kolmar

Schlettstadt

Zabern

Hagenau

 

 

   

Wehrkreis VI (Vestfálsko, Lippe, severní část venkova Rýnu, Eupen-Malmedy po 1940)


Münster

Coesfeld

Paderborn

Bielefeld

Herford

Minden

Detmold

Lingen

Osnabrück

Recklinghausen

Gelsenkirchen

Dortmund I-II

Arnsberg

Soest

Iserlohn

Bochum

Herne

Hagen

Düsseldorf

Neuss

Krefeld

Müchen - Gladbach

Wuppertal

Mettmann

Solingen

Essen I-II

Duisberg

Moers

Oberhausen

Wesel

Köln I-III

Bonn

Siegburg

Aachen

Jülich

Düren

Monschau

   

 

   

Wehrkreis VII (Horní část Bavorska, jižní část dolního Bavorska a Švábsko)


Müchen I-II

Pfaffenhofen

Starnberg

Rossenheim

Traunstein

Weilheim

Augsburg

Kempten

Landshut

Pfarrkirchen

Ingolstadt

 

 

   

Wehrkreis VIII (Horní a dolní část Slezska, část Čech, Horno-východní Slezsko & oblast Těšínska)


Wroclaw I-III

Olesznica

Brzeg

Klodzko

Walbrzych

Swidnica

Šumperk

Svitavy

Opava

Krnov

Wolow

Lehnice

Glogow

Zagan

Zgorzelec

Boleslawiec

Jelenia Gora

Trutnov

Katowice

Chorzow

Lubliniec

Rybnik

Cieszyn

Bielsko-Biala

Opole

Nysa

Prudnik

Kiedzierzyn Kozle

Gliwice

 
     
 

Wehrkreis IX (západní část Durynska, část Hesenska, část Hessenko-Nassau)


Kassel I-II

Marburg / Lahn

Hersfeld

Siegen

Wetzlar

Fulda

Giessen

Frankfurt a. Main I-II

Offenbach a. Main

Aschaffenburg

Friedberg

Hanau

Weimar

Sangerhausen

Gera

Rudolstadt

Mülhausen i. Thüringen

Erfurt

Eisenach

Gotha

Meiningen

 

   

Wehrkreis X (Schleswig-Holstein, Oldenburg, Hamburg, Bremen, Lübeck & severní Hannover)


Neumünster

Rendsburg

Schleswig

Kiel

Eutin

Lübeck

Hamburg I-VI

Bremen I-II

Stade

Wesermünde

Oldenburg i. Oldenburg I-II

Aurich

Nienburg / Weser

Lüneburg

 

 

   

Wehrkreis XI (Brunswick, Anhalt, Dolní Sasko a jižní část Hannoveru)


Hannover I-II

Braunschweig

Goslar

Hildesheim

Hameln

Göttingen

Celle

Magdeburg I-II

Stendal

Burg bei Magdeburg

Halberstadt

Dessau

Bernburg

   

 

   

Wehrkreis XII (jižní provincie Rýna, čast Hesse - Nassau, část Hessen & Saar - Rýnská Falc, Lotrinsko & Lucemburg po 1940)


Koblenz

Trier I-II

Neuwied

Kreuznach

Wiesbaden

Limburg / Lahn

Mainz

Worms

Darmstadt

Luxemburg

Mannheim I-II

Saarlautern

Saarbrücken

St. Wendel

Zweibrücken

Kaiserslautern

Neustadt a.d. Weinstrasse

Ludwigshafen

Heidelberg

Metz

Diedenhofen

St. Avold

Saargemünd

 

 

   

Wehrkreis XIII (Horní, střední a dolní Franky, horní Rýnská Falc, severní Spodní Bavorsko, část Československa)


Nürnberg I-II

Fürth

Bamberg

Bad Kissingen

Würzburg

Ansbach

Coburg

Bayreuth

Bad Mergentheim

Tauberbischofsheim

Regensberg

Pasov

Straubing

Weiden

Amberg

Eger

Kadaň

Karlovy Vary

Stříbro

Marktredwitz

 

 

   

Wehrkreis XVII (Horní & Dolní Rakousko, Burgenland, Vídeň, část Čech)


Vídeň I-IV

Medlík

Světlá

Sv.Hypolit

Kremže na Dunaji

Znojmo

Videň Nové město

Baden u Vídně

Mikulov

Linec

Steyr

Weis

Ried

Český Krumlov

 

 

   

Wehrkreis XVIII (Tyrolsko, Vorarlbersko, Salzberg, Štýrsko, Korutany, Horní Kraňsko, Dolní Štýrsko a oblasti Jugoslávie)


Graz

Spittal / Drau

Klagenfurt

Judenburg

Lubno

Leibnitz

Fürstenfeld

Maribor

Celje

Kranj

Innsbruck

Břežnice

Salzburg

   

 

   

Wehrkreis XX (Gdaňsk, Polský koridor, Labská oblast západního Pruska)


Gdansk

Nové Město v záp.Prusku

Starogard Gdanski

Kwidzyn

Grudziadz

Bydgoszcz

Torun

   

 

   

Wehrkreis XXI (Wartheland, spíše známá jako západní Polsko)


Poznan

Lešno

Inowroclaw

Wloclawek

Kalisz

Lodžské ghetto

 

   

Wehrkreis Böhmen und Mähren (Čechy a Morava)


Praha

České Budějovice

Brno

Olomouc

   
 

Další tři odstavce popisují vojenskou jednotku užívanou majitelem. Normálně, téměř všechny příslušné zápisy v těchto odstavcích budou vyškrtnuty.

Odstavec označen jako položka č. 24 v tomto příkladu obsahuje Ersatz (Přeložení) jednotek, ve kterých majitel vlastně sloužil. První jednotkou v tomto odstavci bude normálně jednotka, která odvedla a možná provedla vojákovi základní výcvik.  Tato odvodová jednotka je obvykle razítkem, kromě velmi raných válečných knížek. Je-li v tomto odstavci více záznamů, to obvykle znamená, že muž získal pokročilý výcvik nebo byl přesunut do této zvláštní výcvikové jednotky jako instruktor. Avšak u většiny knížek každý zápis v tomto odstavci bude vyškrtnut, ledaže by tento muž skutečně sloužil ve výcvikové jednotce, když tuto knížku uzavřeli.


 

Obrázek 3 (Soldbuch stránka 4)

Zde je dobrý příklad jednotlivce, jehož knížka byla správně vyplněna a kdo nebýval, tak často převelen.

Tato knížka patřila Adolfu Raasovi, který zemřel jako člen divize Grossdetschland v únoru 1945.

Pol. č.23 je úplně poslední kompetentní Wehrmeldeamt, v tomto případě Wiener-Neustadt - Adolf byl rakušan.

Když byl Adolf odveden u Stammkompanie III. Ers. Btl. Gren. Ers. Grossdeutschland tato jednotka byla zapsána do horního prostoru v položce č.24 pod "Ersatztruppenteil" (záložní jednotka). Všimněte si, jak jeho Stammrollenummer následuje společný model, s posledními dvěmi číslicemi, které určují datum jeho zápisu - 1943.

Následně byl přesunut k "výcvikové" jednotce, která byla dle předpisů zapsána pod "polní jednotky" v položce č.25: 12. (bojový ženista) výcviková jednotka, Granátnicky záložní pluk"GD". Záložní jednotka zodpovědná za tuto skupinu byla teď zapsána na horním řádku v položce č.26 současně: Ers.Brig. (mot) GD (Záložní brigáda (motorizovaná) GD) umístěna v Chotěbuzi (Německo). Odvodová jednotka by měla být přeškrtnuta ve stejnou dobu, kdy byly tyto zápisy provedeny.

Adolf byl pak poslán ke speciálnímu výcviku na školu zapsanou na řádku C pol. č. 24. Od té doby byl skutečně částí této jednotky a školy byly Ersatz organizace, škola byla zde zapsána a stará výcviková jednotka v položce č. 25 přeškrtnuta. Ačkoli Adolfova vlastní záložní jednotka byla stále Ers. Brig. GD, tak tento zápis v položce č. 26 nebyl změněn.

Adolf byl poslán na frontu v 1944 v dopravní skupině z GD výcvikové organizace nazvané Markschkp. Pz. Pi. E. u. A. Btl. GD. Nadpis škola byl přeškrtnut, nová jednotka vepsána, ale jeho odpovědná Ersatz jednotka v položce č. 26 zůstala stejná.

 

 

Když dorazil na frontu, Adolf byl zařazen do 1st Kp, Pz. Korps. Pi. Btl. GD. Marschkompanie zápis byl přeškrtnut a také stará odpovědná Ersatz jednotka, poněvadž Ersatz jednotka zodpovědná za Adolfa byla nová Pi. Ers. u. Ausb. Btl. GD. Tato nová Ersatz jednotka byla zapsána níže pod tou starou. Jeho nová bojová jednotka byla zapsána na řádku B v pol. č. 25. Později byl přeložen ke Druhé rotě stejného Ženijního praporu, takže jeho předešla jednotka byla přeškrtnuta. Ersatz jednotka zůstala stejná. V tuto chvíli by každý, kdo čte tuto knížku, měl vědět, že Adolf je v současné době členem 2./ Pz. Korps. Pi. Btl. GD a jeho přidělená Ersatz jednotka byla Pz. Pi. Ers. u. Ausb. Btl. GD v Chotěbuzi.

 

Vzdálený sloupec na pravé straně obsahuje vojákovo Truppenstammrollennummer  (číslo v seznamu jednotky). Častokrát toto číslo má podobu dvou řad čísel oddělených lomítkem, tj. 284/44. U takto napsaných čísel je první číslo mužovo pořadové číslo v jednotce, v tomto případě 284. muž zapsán ve vzorovém soupisu. Druhé číslo je datum nástupu, nebo v tomto případě, 1944.

Položka č. 25 je odstavec, který obsahuje jednotky Pozemní armády, ve kterých majitel sloužil (nebo slouží). Tato by měla být v časovém sledu, ale tento muž mohl sloužit v Ersatz jednotkách v prolínajících se měsících. Zápisy, které již nejsou platné, by měly být přeškrtnuty (ačkoli se to často nedělalo) a poslední zápis ukazuje držitelovu současnou jednotku. Ausbildungs (Výcvikové) jednotky i když náleží k Ersatz armádě se obvykle nacházejí v tomto odstavci (viz. příklad na obrázku č. 3), což je zvláště nařízeno předpisy. Mnoho vojáků ze základního výcviku bylo přijato v záložních jednotkách (zvláště pak v ltech 1941-1943), které se zapisovaly zde pod "Polní jednotky". Pravostranný sloupec v tomto odstavci obsahuje mužovo Kriegstammrollennummer (číslo ve válečném seznamu) v každé jednotce. Toto číslo je ekvivalent Pozemní armády číslo v seznamu jednotky detaily viz výše a podobné je i obsahově. Podívejme na čísla v tomto odstavce blíže. Jestli je toto číslo identické ve dvou následujících jednotkách, pak to znamená, že první jednotka změnila své jméno nebo byla převedena. 

Mnoho polních jednotek měla svá vlastní inkoustová razítka s názvem jednotky, takže název jednotky může být místo zápisu oražen.

Odstavec označen položkou  č.26 zapisuje jednotky Ersatz armády, které spolupracují s příslušnými polními nebo určitými výcvikovými jednotkami, jak to je vidět v položkách č. 24 a 25. Každý zápis je proveden polní jednotkou, když se k ní muž připojil a proto vždy bude nějakým inkoustem a stejným rukopisem jako příslušný zápis polní jednotky v pol. č. 25. Kromě počáteční události, kdy tato Ersatz jednotka se shoduje s odvodní jednotkou, tyto Ersatz názvy budou psány rukou. Po tom všem by bylo nelogické, aby polní jednotka měla razítko názvu jednotky a na něm název jednotky jiné. 

Pravostranný sloupec obsahuje Standort (umístění) Ersatz jednotky. 

 

 Stránka 5


 

Tato stránka je zápis vojákova příbuzenstva. Pol. č. 27 je vojákovo celé jméno. Tento zápis bývá často užitečný, nemůže-li badatel přečíst jméno tak, jak je napsáno na stránkách 1 nebo 2. 

Pod touto položkou jsou tři odstavce pro jména nebo adresy příbuzných. Normálně bude vyplněn pouze jeden z nich, dokud voják nezmění své příbuznépoté, co byla knížka zapsána. Například, pokud se muž ožení poté, co byl odveden, budou vypsáni oba jeho rodiče (napsány napřed) a jeho žena (zapsána po té, co se oženil). Viz. obr. č. 4. Pokud se muž ožení, když byla knížka vydána, pak zápisy v odstavci "žena" budou jedinou položkou na této stránce. 

 

Pol. č. 28 je jméno a adresa mužovy ženy (pakliže nějakou má). Ženino jméno bylo napsáno s jejím prvním jménem, následováno jejím rodným jménem předcházeno zkratkou "geb." znamená "rozená", určující její rodné jméno. Viz. obrázek č. 3. Pokud je muž svobodný, bylo někde v tomto odstaci  napsáno "ledig" nebo "led." 

Položka č. 29 je jméno a adresa vojákovy matky a otce, jež zahrnuje i zaměstnání otce. Matčino jméno ve stejném stylu, jako by bylo ženino: první a rodné jméno. 

Kolečka s čísly v položce jsou docela užitečná pro badatele, zvláště když nemohou najít mužovo bydliště na mapě. Tato čísla jsou německou obdobou našeho psč, jak to popisuje následující tabulka.

     

Poznámka o německých adresách:
Wohnort je město, Kreis je městská část, jež se užívala k bližšímu určení místa v případě malých vesnic (viz. část 1)

Strasse-Hausnummer znamená ulice a číslo, tak typický zápis by se zde mohl číst Bahnhofstrasse 23. "Psč", když se používala, měly podobu číslic v kolečku (viz text)

 

 

 

 

   

1 - župa Berlín  

2 - župa Braniborské Markrabství a od župy Pomořansko, městské regiony Schniedemühl a oblasti Choszczna, Strzelce Krajeńskie a Powiat notecki 

3 - župa Meklenbursko 

4 - župa Pomořansko

5a - župa Gdańsk Západní Prusko 

5b - župa Východní Prusko 

5c -  Říšský komisariát Pobaltské státy

6 -  Župa Bývalé Polsko 

7a – Generální vláda (Polsko) 

7b - Říšský komisariát Ukrajina 

8 - župa Dolní Slezsko a ze župy Sudety (Východ), oblast Králíky 

9a - župa Horní Slezsko 

9b - župa Sudety (Východ)

10 - župa Sasko, župa Halle-Merseburg a ze župy Durynsko, oblast Altenburg 

11a - župa Sudety (Západ)

11b - Protektorát Čechy a Morava 

12a - župa Vídeň, župa Dolní Podunají, župa Štýrsko

12b - župa Kärnten, župa Horní Podunají, župa Salzburg, župa Tyroly-Vorarlberlsko 

13a - župa Bayreuth, župa Franky, župa Mainfranken  

13b - župa Mnichov-Horní Bavorsko, župa Švábsko a ze župy Bayreuth, oblast Dolní Bavorsko

14 - župa Württemberg-Hohenzollern 

15 - župa Durynsko 

16 - župa Hessen-Nassau, župa Kurhessen

17a - župa Baden 

17b - části župy Baden: Elsaß 

18 - župa Westmark

19 - župa Magdeburg-Anhalt 

20 - župa Osthannover, župa Südhannover-Brunškvik 

21 - župa Westfalen-Sever, župa Westfalen-Jih 

22 - župa Düsseldorf, župa Essen, užpa Kolín - Cáchy, župa Moselland

23 - župa Bayreuth, župa Franky, župa Mainfranken župa Weser-Ems a ze župy Východní Hannover, regiony Bremervörde, Wesermünde, Verden (Aller), Rotenburg (Hannover) a Osterholz-Scharmbeck a také ze župy Jižní Hannover-Brunšvik, oblasti grafschaft, Hoya, a Diepholz 

24 - župa Hamburg, župa Šlesvicko-Holštýnsko a ze župy Východní Hannover oblasti Land Hadeln, Stade, Lüneburg, a Harburg a také město Cuxhaven

 

 

 

Obrázek 4

Tato knížka patřila Ulrichu Kralinovi, který sloužil většinu války jako pokladník, předtím než prošel přeškolením jako důstojník pěchoty, hodnosti poručík a zemřel v důsledku zranění šrapnelem v březnu 1945 jako člen Granátnického pluku 122.

Horní odstavec na této straně je nepatrně nezvyklý, protože se pokusili vložit mužovu hodnost na řádek (normálně se objevuje jen jméno) a pokus byl proveden upravením titulu, kdy byl povýšen na Vrchního pokladníka.

Původně byl Ulrich svobodný, takže ledig byl zapsáno na druhém řádku odstavce č.1 a jeho otec byl vepsán jako nejbližší příbuzný v odstavci č.2. Jeho otec Julius Kralin byl učitel ve výslužbě (zapsáno pod Pozice nebo živnost), jež původně žil v Charlottenburgu. Matka není zapsána.

Jeho otec se odstěhoval někdy během tohoto období do Altruppin/Mark, takže byla adresa v Charlottenburgu přeškrtnuta. Někdy během války se Urlich oženil, takže ledig byl přeškrtnuto a  byly zapsány nové údaje o jeho ženě. 

Dle specifického formátu "první, křestní jméno" paní Erhardtová byla zapsána takto Kathe geb. (rozená) Göhlinghorst. Původně žila v Berlíně, ale posléze se přestěhovala na číslo 2  Bülowstraße v Jüterbog / Alteslager.

.

 

Obrázek 5

Zde je typičtější verze stránky 5 knížky také náležící Wilhelmu Stuhlmannovi (viz. obr. 2).

Mužovo jméno (napsáno ve špatném pořadí) a počáteční hodnost byla napsána na horním řádku a nebyl zde pokus o změnu hodnosti, i když byl Stuhlmann posléze povýšen na Obergefreiter (desátník). Rozhodně se nepředpokládalo, že tam bude hodnostní jmenování. V každém případě bylo ignorováno to, co bylo původně zápsáno.

Byl svobodný, takže jeho otec byl vybrán jako nejbližší příbuzný. Wilhelm měl jméno po otci, jež žil v Schlosstrasse 36 v Wuppertal-Barmen. Úředník, který vypisoval adresu, měl jedno z těch hloupých prázdných kulatých razítek, které použil a vyplnil psč čísly "22", které se shodují s oblastí západního Německa, jež zahrnuje Wuppertal-Barmen.

Jediná neobvyklá věc na této stránce jsou opomenutí: vícekrát, termín ledig (svobodný) se nachází v odstavci užívaném pro zápis dat manželky a zaměstnání Stuhlmanova otce není vepsáno.

 

Je několik knížek, ve kterých úředníci vyplňující tyto adresy udělali docela zvláštní věc. Někteří z nich měli gumové razítko, které nebylo nic víc, než prázdný kruh, kterým by mohli razítkovat v knížce, pak vepsali dovnitř ručně jeden z psč čísel. Viz. obr. 5. Mluvme o mánii gumových razítek! Většina "psč kódů" číslic jsou úplně vepsány ručně, kruh a všechno.

Někdy si badatel všimne malých "křížků" vepsaných na této stránce. Tyto křížky označují osobu, že určená osoba zemřela a křížek je často doprovázen datem, který určuje datum smrti. Některé knížky obsahují zápis o smrti obou rodičů stejného data, často ve spojitosti se záznamem bombardovacího náletu na město vypsané v adrese. Není potřeba mnoho představivosti, abychom si vykreslili, co se stalo těmto rodinám.

Pol. č. 30 zápis obsahuje nějakou jinou osobu určenou jako "příbuzný". Poznámka na konci stránky říká, že tento odstavec se užívá pouze, když žádný z 1 nebo 2 (žena nebo rodiče) nejsou vyplněny. Nadpis pro tento odstavec je "Přátelé nebo snoubenka". Ty mohou zahrnovat bratry, sestry, strýce, prarodiče, legální poručníky nebo jakákoli jiná osoba vojákovi blízká. Z nějakých důvodů mužova přítelkyně zřídka ve skutečnosti do tohoto odstavce vepsána. Snad voják nechtěl, aby se špatné zprávy k ní donesly přímo nebo snad válečných romancí bylo málo! Nejpravděpodobnější vysvětlení  pro to je, že dokud muž nebyl skutečně ženatý, upřednostňoval uchovat si svou rodinu jako nejbližší příbuzenstvo. Jediný příklad, který jsme viděli, kde byla zapsána snoubenka, v případě, že voják byl zasnouben, ale jeho rodiče byli oba mrtvi, když jeho knihu založili. Jeho nevěsta byla uvedena jako nejbližší příbuzný. Zda její jméno by bylo posunuto do odstavce "žena", když se vzali, je neznámo: tento zvláštní voják byl zabit krátce po dosažení fronty.

<< Zde ke stažení včetně obrázků >>


Zdroje:

- The Exploitation of German Documents, Military Intelligence Division, War Department, Washington, DC. 1944.
- Information or books provided by: Barry Smith, Rich Clement, Vince Milano, Marchall Wise, Al Becker, Sal Marmon, and Kenny Watlow.

 

VÝCVIK: Německá armáda 1939-1945                                     (5.8.2016)
(Waffenausbildung fur deutsche Heere 1939-1945)

Einzelausbildung ohne Gewehr – individuální výcvik beze zbraně

1.1 Správné provedení rozkazu: POZOR Stillgestanden (čti „Štilgeštanden“)

Provedení: Tento rozkaz bude většinou následovat po „POHOV“ postoji a voják se pohne, až po poslední slabice. Zde je popis konečného postoje vojáka:

„V základní pozici voják stojí klidně. Nohy jsou patami blízko sobě. Prsty jsou umístěny, tak daleko, aby stopy neúplně svíraly k sobě navzájem pravý úhel. Váha těla zůstává ve stejnou chvíli, jak na patách, tak na kotnících obou nohou. Kolena jsou lehce vyrovnaná. Vyšší část těla je držena vzpřímeně, hrudník lehce vytlačen vpřed. Ramena jsou ve stejné výšce. Nejsou zvednuta nahoru. Ruce jsou nataženy jemně dolů, lokty tlačeny mírně dopředu. Ruka se dotýká horního stehna konečky prstů a zápěstím. Prsty jsou u sebe. Prostředníček leží na švu nohavice, palec podél ukazováčku vevnitř ruky. Hlava držena vzpřímeně, brada trochu zatažená ke krku. Oči přímo hleď. Svaly jsou uvolněny a zároveň napnuty. Křečovité napětí svalů vede ke špatnému a nucenému postoji.

<< Zde ke stažení včetně obrázků >>

VÝZBROJ: Karabina ZASTAVA M48 - Jugoslávská K98k        (22.7.2016)

Zastava M48 je po-druhoválečná Jugoslávská verze Německé karabiny 98k, která byla vytvořena z pušky Mauser 1898 a Belgicko-České série M24.
 

Historie
Po druhé světové válce, Jugoslávie převzala vzhled K98k a začlenila do ni menší úpravy. Ačkoli povrchově velmi podobná vzhledem Německé pušce, mnoho součástí těchto dvou pušek nejsou zaměnitelné, zvláště pak závěr s úderníkem a navazující pohybové části. Hlavní rozdíl mezi M48 a K98k je, že M48 používá středně dlouhé pouzdro závěru. M48 má také kratší závěr než 98k. M48 Mauser je podobný řadě M24 Mauser, který byl postaven z předválečných Srbských modelů Mauser 24 a pak vylepšen novými Belgickými součástkami a obvykle měl rovnou kliku závěru, zatímco M48 měl kliku ohnutou. Většina M48 pažeb je vyrobena ze silnějšího jilmu nebo týkového dřeva a mají tlustší botku z nerezové oceli na pažbě. M24/47 pažby jsou většinou zhotoveny z měkčího ořechového dřeva a nemají frézovanou botku z nerezové oceli. M48 byla také navržena tak, aby podavač nezastavil závěr s úderníkem uzavírající zásobník, když je prázdný. M48 se obvykle odlišují od 98k horním předpaždím, které se táhne od zadního hledí a končí právě před kroužkem pouzdra závěru, ačkoli tento rys se vyskytuje také na jiných modelech. M48 se považují za vojenské rezervní střelné zbraně a jsou sbírány v USA, Kanadě a Austrálii za zpravidla levnou cenu vzhledem k velkému množství nedávno dovezených z Evropy, mnoho z nich vůbec nikdy nebylo použito v boji.

 

Bojové užití
Mnoho M48-ek bylo uschováno ve vládním skladu krátce po tom, co byly vyrobeny. Na většině M48, na které narazíte v USA a Austrálii, je dnes vidět pouze malé poškození z užívání - obvykle ze skladu. Mnoho pušek se prodávájí s doplňky, včetně bodáku, pouzdra bodáku, koženého držáku bodáku, sumkami pro náboje, vytěrákem hlavně a vojenskou čisticí sadou. Pušky jsou normálně zakryty solí v ochranném tuku "cosmoline", který musí být, před samotnou střelbou, odstraněn. Stav je často výborný kvůli Jugoslávskému programu údržby, který dohlížel a čistil uložené pušky v časovém intervalu 5 let, dokud se národ nerozdělil.
Jako takové se M48 užívaly pouze omezeně v Jugoslávských válkách. Často se užívaly jako základ pro sniper - pušku, vyvrtány a závitovány pro ZRAK 4x32 teleskopické hledí a montáže. Ačkoli, kromě zkušebního množství cca 4000 ks pušek, žádná oficiální M48 sniper nebyla vůbec Jugoslávkou armádou nasazena. (viz. Srbské a Jugoslávské Mauser pušky od Branka Bogdanoviče, North Cape nakladatelství, 2005)
Sýrie také nakoupila M48BO z Jugoslávie.

 

Varianty
Existují tři základní verze M48.
M48: 1948-1952 - Původní verze M48, s celou značkou a všemi strojem obráběnými ocelovými díly (frézované - válcované)
M48A: 1952-1956 - Osazení lisovaných dílů. M48A užívala lisovaný tabulový plech pro deskové dno nábojové komory. Tyto změny urychlily výrobu, jež snížily náklady. Kritický úderník a pouzdro závěru, které absorbují tlak hořící výbušné směsi v nábojnici, obdrželi stejné materiálové požadavky a navržené tolerance (tj. byly strojově vyrobeny z kované oceli) ve verzi A i B.
M48B: 1956-1965 - Osazení dalších výlisků z tabulového plechu. Nejvíce rozhodující činitel k pochopení tohoto modelu je ten, že pokračovalo značkování na pouzdru závěru M48A. K žádné změné ve značení nedošlo. Specifické změny v částech jsou neurčitelné, ale zahrnují lisovanou hlaveň a H-kroužek úchytu předpažbí a pero podavače zásobníku. Nejpodstatnější změna u vnějšího vzhledu, čím lze identifikovat M48B je kryt spouště. Zatímco předtím byl kryt spouště / zásobníku byl vyroben z pevného plátu oceli, teď se výroba změnila na montáž zhotovenou z lisovaných částí. Nový kryt spouště má rám po celém vnějšku z obou stran. Zatímco přesný počet změn tohoto modelu není specifikován, vliv na výrobu v roce 1956 byl tak rozsáhlý, že drasticky snížil množství vyrobené v tomto roce. To je právě tento důvod. Od roku 1956 celá produkce M48 byla určena pouze na vývoz.
M48BO: 1956-1965 - "bo" označení je "bez oznake" a překládá se zhruba jako "neoznačen" nebo "bez značky". Tyto byly totožné a vyráběny souběžně s označkovanými M48B, ale nebyly označeny žádnou národní nebo výrobní značkou.
M48/63: Zastava ARMS (2011) vyrobila M48/63 sportovní pušku, která je verzí se zkrácenou hlavní pušky Modelu 1948.

Celý článek včetně obrázků zde v PDF:

http://pegwiking.websnadno.cz/vystrojvyzbroj/zastava_m48.pdf

 

 

VÝZBROJ: Jak funguje Universal Maschinengewehr M42 (M53) (19.7.2016)

Zatáhnutím za kohoutek zpět, pak jeho uvolněním tak, že závěr napáskuje a do komory vloží  podstatnou silou první náboj. Náboj ležící v podávacím žlábku nad pojezdem závěru je posunut výstupkem hlavy závěru z pásu do komory hlavně.  Vytahovač zachytí drážku nábojnice.

Pojezdové dráhy v krytu zabraňují zamykacím válečkům během pohybu vpřed závěru bočnímu uvolnění, dokud se hlava závěru nedostane k zamykací poloze. Pak zamykací válečky následují zešikmené dráhy zamykače a zamknou mechanismus. Tlak vratné pružiny způsobí, že tělo závěru tlačí na vodítko úderníku s úderníkem. Navíc nakloněná rovina vodítka úderníku tlačí zvenčí na zamykací válečky.

Úderník zažehne náboj, když ho udeří zezadu kladívkem.

Během druhé části pohybu závěru vpřed, posuvná páka v krytu je zatlačena vlevo kladkou úderníku těla závěru. Během této činnosti druhý náboj je zatlačen venkovní pákou pásového podavače na pravou stranu, tak se posune podávací cestou napůl cesty oproti pojezdu závěru. Zde je vyzvednut vnitřní pákou pásového podavače.

Odrazová síla zatlačí zamčenou hlaveň zpět, s pomocí tlumiče plamene. Jakmile opustí kulka hlaveň, plyny ucpou v přední trysce průchod, což je příčina tlaku v přední části hlavně - objímky hlavňového nosiče a tudíž v hlavni také.

Zamykací válečky jsou tlačeny pouze dovnitř odemykacími obloučky obloukového kusu poté, co kulka opustila tlumič plamene. Hlaveň a závěr pokračují ve svém pohybu zpět a odemyká se. Během této činnosti, rychlost hlavy závěru a tělo závěru je výše, než je hlaveň, z důvodu zamykacích válečků a různých obloučků. Teď se závěr odsune z hlavně a pohne se směrem dozadu. Hlaveň je znovu posunuta vpřed rekuperačním mechanismem. Závěr se pohne vzad překoná tlak vratné pružiny a je konečně zastaven nárazovou pružinou. Zadový pohyb závěru způsobí následující reakce:

Vytahovač vyjme prázdnou nábojnici z komory.

Druhý úder podávacího mechanismu zatlačtí náboj do podávací žlábkové štěrbiny, což znamená, do pojezdové dráhy závěru.

Pak závěr udeří na nárazník, vyhazovač, který je potlačen vpřed tyčinkou a pouzdrem, vyhodí nábojnici ze spodní strany krytu.

Činnosti se opakují po každém zatažení spouště.

Celý článek v PDF zde:http://pegwiking.websnadno.cz/vystrojvyzbroj/mg42/jak_funguje_mg42.pdf

 

VÝSTROJ: ANATOMIE SOLDBUCH I.část                          19.4.2016 (Eric Tobey)

Článek převzat a přeložen s laskavým svolením ze stránek www.dererstezug.com:

Následující informace byly přebrány z informačních letáků Die Neue Feldpost a dělo se tak s povolením vydavatele. Rádi bychom mu poděkovali za jeho velkomyslnost a také děkujeme všem, kteří přispěli k tomuto článku. Díky jejich snaze a úsilí se s Vámi můžeme podělit o tento cenný výzkum.

Obaly a stránky 1-2

Soldbuch knížky jsou jedním ze "základních prvků" mezi třemi hlavními skupinami dokumentů Wehrmachtu: pro sběratele, představují skoro neomezenou rozmanitost za slušný peníz. Pro badatele Německého armádního života, obsahují obrovské množství detailně datovaných informací a pro KVH znázorňují důležitý a vysoce individuální kus výstroje, ze které je možné vytvořit dojem tzv. z vlastního pohledu.

O co se bude tato řada článků pokoušet, je pomoci čtenáři lépe porozumět, jak  byly armádní Soldbuch knížky vyplněny a vysvětlit význam samotných zápisů.Průřez výběrem knížek pro tuto studii byl získán zkoumáním celkem 255 knížek nebo kopíí knížek, nezahrnoval však jen části knížek nebo neúplné knížky.

Všechen personál neměl "armádní" Soldbuch. Jak jsme se již zmínili v předchozích článcích, bylo mnoho mnoho mužů, kteří byli přeloženi, buď z Kriegsmarine nebo Luftwaffe v hodnostech konce roku -1944 zastaralých pěších jednotek. Tito muži si ponechali staré Soldbuch a byly mezi nimi určité rozdíly dle typu armády. Tyto série zahrnují pouze armádní knížky, knížky z druhé ruky musí počkat na budoucí sérii článků!

Jako každý jiný postup, který se ponechá na obrovském množství jednotlivců, metody užívané při vyplňování Soldbuch knížek jsou velmi rozmanité a někdy dokonce odporují nařízením. Některé záznamy nebyly nikdy vyplněny dle nařízení a některé věci zanesené do knížek neměly příslušný předpis vůbec. Avšak skoro v každém případě "typická" nebo "standardní" metoda nebo zápis se dá jednoduše identifikovat, popis pro "typický" zápis bude označen podtrženým tučným písmem. Zápisy jako tyto nebudou vzbuzovat podezření u Vašich "Kettenhund - slang - MP"!  "Čísla položek" odpovídají položkám označeným šipkami na obrázcích.

Obaly

Existují dva základní typy obalů vojenských knížek: původní a různě znovu svázané. Původní byly vyrobeny z pevného, nazelenalého obalu, který měl zvláštní "zvlněný" vodotisk. Hřbety byly pokryty páskou ze zelené látky zesilující hřbet. Původní obaly také měly "kapsu" utvořenou v zadní části obalu, složením tří záložek do sebe.Uvnitř poslední kapesní záložky byly natištěny jakési "směrnice" pro knížku a zde je hrubý překlad.

Pročíst pozorně!

1. Soldbuch slouží vojáku jako osobní průkaz totožnosti ve válečných dobách a jako zmocnění k přijímání plateb ze svých vlastních nebo vnějších výplatních stanic. Navíc je to průkaz totožnosti pro cestování vlakem, samostatnou službu, podávání a přijímání pošty.

2. Soldbuch bude vždy nošen vojákem s sebou v kapse blůzy. Není dovoleno nechávat knížku v zavazadlech nebo kasárnách. Pečlivá ochrana knížky je v nejlepším zájmu majitele.

3. Soldbuch musí být udržován v čistém stavu. Majitel musí dbát na to, aby všechny všechny změny v odměňování díky přesunům nebo povýšení jsou okamžitě zapsána jeho odpovědnou služební stanicí.

4. Soldbuch je úřední doklad. Zápisy provádí pouze služební stanice Wehrmachtu. Provádění neoprávněných změn je trestné, jako falšování úředních dokumentů.

5. Ztráta Soldbuch musí být nahlášena, jakmile se ztráta odhalí, jednotce majitele nebo služební stanici a bude zažádáno o vydání nové Soldbuch. 

Po letech nošení v kapse se většinou obaly změnily na kaši. Místo vydání nové knihy vojákovi, starý obal byl jednoduše odtržen a nový obal se na něj přisponkoval, čímž se zachovaly původní stránky a zápisy. Tyto znovu-obalené knihy je snadné najít i dnes, protože sponky, které je drží pohromadě, budou na povrchu hřbetu vyztuženého páskou. To je kvůli výrobnímu procesu, kterým se dělávaly nové knížky a obaly: na nové knížce byly stránky a obal sponkovány dohromady,pak přes ně byla přilepena páska, jež zakryla sponky. Určitý počet prázdných obalů bylo skladováno v kanceláři polní jednotky, aby mohla znovu obalit obnošené knížky a pro tyto náhradní obaly, hřbetní páska byla přilepena na prázdný obal již v tiskárně, která dělala obaly. Proto, když byl přisponkován nový obal na starou knížku v kanceláři jednotky, sponky musely projít skrz pásku.  

Ve vzorkové skupině pro tuto studii bylo také celkem 20 knih (asi 8%), které byly překryty úplně jiným typem obalu. Tato varianta obalu, jak vidno sloužila pouze jako nový přebal, byla zhotovena z tvrdého kartónu, jež byl barvou více nahnědlo-zelený a postrádá zvlněnou strukturu. Na zadní straně nejsou žádné složené záložky, tudíž nevznikla žádná "kapsa". Směrnice normálně tištěné na záložce zadního obalu, byly teď vytištěny, buď na vnitřku předního obalu nebo uvnitř zadního obalu. Někdy byly knížky přebaleny čímkoli, co bylo zrovna po ruce.

Dvě knížky v této studii měly rovný, kartónový obal. Mnoho knížek bylo chráněno uvnitř různými typy obalů a náprsními taškami, ale tyto nejsou technicky  vlastně součástí knížky, jsou mimo rozsah tohoto článku. Snad budoucího článku!

Ačkoli Soldbuch knížky nebyly obvykle nalezeny mimo majetek jejich vlastníka, existovaly také důvody, kdy byly knížky zadrženy a založeny do evidence z bezpečnostních důvodů. Evidence nebyla problémem, bylo-li knížek málo, např. když malá skupina nechala své knížky v zázemí předtím, než šla ven na hlídku. Na druhou stranu, pokud celá jednotka odložila k evidenci 180 knížek, mohl problém nastat, protože obaly všech Soldbuch knížek vypadají stejně. Nemocniční úředníci měli několik problémů s knížkama patřícím pacientům v jejich péči. Při těchto příležitostech musela existovat nějaká metoda identifikace a evidence knížky bez nutnosti otevření obalu a podle všeho byly obecně dvě metody, jak toho docílit: označení obalu a úschova knížek s otevřenými obaly.

116 těchto knížek v naší studii má buďto vojákovo příjmení (nejběžnější), celé jméno nebo první pár písmen z příjmení vytištěno někde blízko vrchní části předního obalu. Dalších 29 knížek má jen iniciály příjmení na stejném místě. Tato praxe umísťování vojákových iniciálů příjmení v pravém horním rohu se snad mohly vyvinout z malého čtverečku tištěného na stejném místě obalu Wehrpasu. Návrháři německých dokladů pochopili, že Wehrpasy by se měly dát "normálně" rejstříkovat, takže umístili malé místečko na obalu pro iniciály. Víme-li, jak jsou Němci důkladní, všechno pak stojí o to víc za povšimnutí, že si neuvědomili, že Soldbuch knížky by se mohly příležitostně evidovat a nepostarali se o podobný "čtvereček" na obalu Soldbuch. Nikdo není bez chyby.

Skoro polovina knížek nemají ID vojáků na obalu vůbec, to opravdu není nezvyklé, ačkoliv to obyčejně znamená, že kniha nebyla nikdy dočasně evidována bez přítomnosti majitele. 

Některé obaly mají pár dírek vyražených skrz přední obal (36 knížek v naší studii, viz obr. 2). To je důkaz evidenčního systému vlastní hlavně lazaretům, ve kterých byla Soldbuch zabezpečena a uložena k evidenci v otevřeném stavu, ukazující první stránku a dovolující úředníkovi zjistit totožnost bez nutnosti jejího fyzického otevření. 
V 1942 a 1943 se v praxi nahodile nalepoval arch s detailním školícím zápisem (Ausbildungsnachweiss) na vnitřní část předního obalu (7 knih v naší studii). Fotografie byly pak často připevněny přes tyto archy, zakrývající zápisy na tom samém archu. 

Velký červený kříž přes obal většinou označuje úmrtí majitele.

 
 

Fotografie

 
Někdy v roce 1944 bylo vyžadováno, aby se do vnitřní části předního obalu vojenského Soldbuch nalepovaly fotografie jako další bezpečnostní stupeň. Původní Afrika Korps Soldbuch v sobě proto nebudou mít fotky, ledaže by byly přidány po tažení. Knížky z kampaně v Normandii můžou mít nebo nemusí obsahovat fotky. V naší studované skupině 45 knížek, které se opravdu nosily během kampaně v Normandii, 8 z nich v době bitev nemělo žádnou fotografii. Všechny z ukázkových knížek nošených frontovými vojáky během tažení v Ardénách (celkem 151 knížek) má nebo mělo fotku v době bitvy. 
  
Normálně byly fotky přisvorkovány dvěmi svorkami, jedna skrz horní pravý a jedna skrz spodní levý roh, pak označena znakem jednotky přes vrchní levý a spodní pravý roh (viz. obrázek 2). Voják se pak podepsal svým jménem inkoustem pod fotku. Razítka měla za úkol zabránit výměně fotografie za jinou
Samozřejmě k tomuto standardu existují i výjimky: některé fotky jsou jen přilepeny, nepřisvorkovány (48 knížek), některé fotky jsou nýtovány jako u Wehrpass-ové fotky (6 knížek) a někdy se pozice svorek a razítek liší, svorky levý horní a pravý spodní, razítka horní pravý a spodní levý nebo svorky uprostřed horní části a zadní nebo boční atd (29 knížek). Někdy se voják podepsal jménem vpravo napříč spodní části samotné fotky spíše než pod ni (51 knížek), podepsal se jako na fotku, tak pod ni (15 knížek) nebo se nepodepsal vůbec (7 knížek).
     
 
Existuje několik typů samotných snímků, ale typické foto je cca 2.5-4.5 cm široká x 5.0-6.0cm vysoká včetně malého bílého lemu, zobrazující vojáka ve své vlněné šedé blůze, směrem dolů téměr do spodní části klop náprsních kapes blůzy a v póze vojáka lehce otočeného ke své pravici. Voják si sundal svou pokrývku hlavy a brýle, jeho vlasy jsou úhledně učesány (a často naolejovány) směrem dozadu a jeho límeček zapnutý. Mnoho z nich se lehce usmívá, a jen jediný muž z naší skupiny usmívá tak, že jsou mu vidět zuby! Vlastně je zde ohromující různorodost výrazů, pravděpodobně závisející na momentální situaci subjektu: někteří vypadají vyděšeně nebo zmateně, někteří vypadají znuděně, někteří civí na fotoaparát, jakoby se snažili fotografa zastrašit. Někteří vypadají vyčerpaně a několik se ohlíží na Vás s takovým pronásledujícím výrazem, že Vám naskočí husí kůže  
 

Je několik daných variant ve velikostech a rozhledu fotografií: nejmenší zkoumaná fotka byla jen 2,5 x 3,8 cm a největší byla 6,9 x 9,5 cm. Skoro deset nebo tak fotek mělo černý lem a čtyři neměly lem vůbec. Pokrytí fotkou se rozkládá od trochu níže než k límečku (21 fotek), až ke sponě opasu (6 fotek). Ve 13 příkladech je voják oblečen ve svém slavnostním stejnokroji a na 5 fotkách je oblečen v zelené HBT pracovní haleně bez kapes. Jeden muž se vyfotil ve své pohraniční uniformě. Jeden voják má na hlavě horskou čepici, dva vojáci si nesundali své brýle, 19 z nich měli rozepnuté límečky a dva jsou kupodivu ještě v civilním oblečení! 29 lidí pózují otočeni doleva, ale jen 5 z nich jsou obličejem otočeni přímo do fotoaparátu. Většina fotek vypadá, že byly foceny ve studiu, ale několik z nich vypadá, že byly foceny venku, jak se zdá naproti exteriéru budovy a 3 fotky jsou dokonce vyřezány ze skupinové fotografie! Ach, sladká pestrosti! 

 

Strana 1

Pol. č. 1  na této straně je sériové číslo knížky, jak bylo zapsáno vydávací jednotkou. Na úplných počátcích války se u vojenských knížek nebo knížek výcvikových jednotek, které produkovaly velmi omezené množství žáků, toto číslo shoduje s pořadovým číslem vojenské známky (pol. č.5). Ve většině knížek se však tato čísla neshodují.

Pol. č. 2 je hodnost vojáka, když byla kniha vydána. Dokud není knížka náhradou za ztracenou, voják konal dříve službu nebo byl-li degradován (nové knížky byly vydány těm vojákům, kterým byla snížena hodnost), tato hodnost bude nějaká verze "vojína". Samozřejmě správný termín pro "vojína" bude záviset na zbrani a období války. Od začátku války až do října 1942 je oficiální termín pro vojína pěchoty Schutze. Od tohoto data nadále to bude Grenadier nebo méně často Fusilier. Byl-li tento muž ve výcviku strojník, četlo by se Pionier, byl-li u dělostřelců, pak by to byl Kanonier, Fahrer byl-li řidičem, atd.. Normálně tato hodnost byla napsána rukou, ale občas byla zapsána gumovým razítkem, zvláště pak v pozdějším období války knížky jednotek, jež měly velká množství rekrutů. 

Pol. č. 3 je tabulka pro zápis jednotlivých povýšení. Povýšení byla prováděna zpětně nebo dopředu s účinností jednoho měsíce, takže datum bude vždy prvního v měsíci. Navíc některé skutečně důležité změny v hodnosti, jako je povýšení na důstojnickou hodnost, zvláště pak jednoho z řádných důstojnických škol, byly někdy otištěny inkoustovým razítkem místo normálního ručního písma.

Pol. č. 4  je celé jméno vojáka, napsáno ve správném pořadí. Většina Němců té doby neměla prostřední jména, takže jen jméno a příjmení je nejběžnější. Měl-li voják více jmen, to jméno, kterým se nechal oslovovat, bylo podtrženo, tj. Walter Willi Schmidt.

Pol. č. 5 je informace o sériovém čísle vojenské známky pro vojáka. U všech, kromě velmi raných válečných knížek, název jednotky je zde často pouze gumovým razítkem na této straně. To je pravda především, byla-li jednotka vydávající vojenskou známku tou samou, která vydala Soldbuch. Název jednotky bude gumovým razítkem a ručně napsaným sériovým číslem vojenské známky poblíž. Během počáteční mobilizace v roce 1939, nebyla gumová razítka ještě vyrobena pro všechny jednotky a razítka ID známek měla menší prioritu než, řekněme, razítka znaků nebo názvů jednotek. Proto tedy měly velmi rané knížky často toto ID známkové jméno jednotky vypsáno. Je-li knížka náhradou, samozřejmě ta jednotka vydávající knížku by nemohla mít razítko jednotky, která původně vydala vojákovi jeho vojenskou známku, takže EK název bude rovněž v těchto případech napsán rukou. 

   

Obrázek č.3

SOLDBUCH strana 1: Zde je zcela typický příklad zápisů na první stránce. Tento konkrétní Soldbuch byl vydán Odvodní komisí 107 záložního praporu granátníků během léta 1944. Erwin Jastrau byl posléze zraněn u Volksgrenadier divize 559.

Všimněte si, že se číslo Soldbuch "5593" (pol.č.1) s číslem vojenské známky "5793" (pol.č.5) neshoduje. Jednotka, která vydala tuto knížku zřejmě vydala větší množství vojenských známek než knížek.

Také si povšimněte, jak jsou všechna data o povýšení v položce č. 3 první den v měsíci. Dlouhé pořadové číslo na třetím řádku v tomto odstavci je číslo Válečného zajatce Americké armády. Tento muž byl zajat Američany ke konci 1944 nebo zpočátku 1945. Krevní skupina (pol.č.6) byla zapsána červeným perem. Všechno ostatní je psáno tmavě modrým inkoustem, kromě zápisu o povýšení na Unteroffizier (poddůstojníka), který je černým inkoustem.

Wehrnummer (armádní číslo) obsahuje následující informace: Berlin II byla odvodová kancelář, která jej zaregistrovala. Berlín měl takových kanceláří 10, každá byla indikována  římskou číslicí. První dvě čísla udávala Erwinův rok narození, takže byl narozen v roce 1906. Druhé číslo, 47, odpovídá okrsku registrace vojenské policie. Poslední dvě číslice, 8 a 8, se týkají uložení Erwinovy složky v seznamu na přijímacím archu. 

Pol. č. 6 je vojákova krevní skupina. To je nejčastěji zapsáno červenou tužkou a občas červeným inkoustem nebo inkoustovým razítkem a někdy běžným modrým nebo černým (šedým!) inkoustem. RH faktor nebyl znám, takže krevní skupina byla zapsána jednoduše A, B, 0 nebo AB bez + nebo -, jak je to dnes. 

Pol. č. 7 je velikost vojákovy plynové masky. To je číslo mezi 1 (největší) a 3 (nejmenší). Člověk, který měl masku velikosti 3, měl opravdu malý obličej - tato velikost byla normálně vydána pouze ženským pomocným sborům.

Pol. č. 8 je registrační číslo vojákovy vojenské služby. Toto číslo bylo přiděleno člověku, když mu byl vydán jeho Wehrpass a teoreticky ho následovalo, až do odchodu do výslužby. Existuje obvykle 5 prvků tohoto čísla:

1. První část je název Wehrbezirkskommando (odvodová oblastní centrála). Kompletní seznam těchto kanceláří bude vydán v příští části tohoto článku.

2. Poslední dva čísla roku narození.

3. Číslo registračního okrsku vojenské policie (nebo ve velkoměstech, číslo odpovídající prvnímu písmenu příjmení.)

4. Pořadové číslo na listině zapisovacího seznamu (Wehrstammrollenblatt).

5. Číslo od 1 do 10 určující pozici muže na výše uvedené listině.

Např. Hamburg III 14/38/4/7, pro muže narozeného v 1914 a zapsaného ve třetí odvodové kanceláři v Hamburku.

Jak jsme již zmínili, Vojenské knížky byly někdy ztraceny nebo zničeny. Pro tyto podruhé-vydané knížky, termín Ersatzaufertigung bude často vytištěn nebo napsán v úplně horní části této stránky a často orazítkován razítkem jednotky, která ji vydala. Spíše než celé slovo, může být někdy vytištěno jen "E" nebo Ersatz a někdy se užívá termín Zweitschrift (kopie).

Strana 2

Pol. č. 9 jsou vlastníkovy narozeniny, uvedeny v obvyklém Německém tvaru.

Pol. č. 10 je místo narození vlastníka. V případě malých měst nebo velkoměst se stejným jménem, přesnému umístění je doplněno určením města v "sousedství", většího velkoměsta nebo "kraje". Město zabírá horní řádek a dodatečně odvolávky (bude-li to nezbytné) budou často na druhém řádku. U malého město Riedendorf uvedeno na obr. 4, úředník zapsal maloměstskou oblast Kreis, aby určil polohu přesněji. Mahrisch-Schonberg (Schonberg na Moravě). Dalším pravidlem, samozřejmě, bylo určit názvy - pojmenovaná města na řekách, tj. Frankfurt am Main a Frankfurt an der Oder. Větší města nepotřebovala nápomocná data k místům: Stettin, Berlin, Hannover, atd..

 Pol. č. 11 označuje vyznání vlastníka. Dva nejobvyklejší zápisy jsou pochopitelně, buď "kath." (katolické: 96 knih), nebo "e.v." (evangelické: 116 knih).

Evangelici převládají, ale velké množství katoliků žilo v jižních a jihozápadních částech. Východní kraje mohou být obojí. Je zde jeden "vyznání", který nepřežil válku: většina důstojníků a povolání NCO měla "gttgl." nebo "gottglaubig" zapsáno jako jejich vyznání. "Gottglaubig" byl termín pro nacisty, kteří se užíval pro lidi, kteří věřili v Boha, ale odmítali běžné organizované církve. To bylo "politicky správné" vyznání, zvláště chtěl-li to někdo takhle. 15% těchto zkoumaných knih uvedeno v seznamu tohoto vyznání, a to skoro bez výjimky, patřili k právě povýšeným NCO, důstojníkům, vojenským policistům nebo ex-nacistům vládním zaměstancům. 5 knih mělo zapsán termín "gttls." nebo "gottlos" (nevěřící nebo ateista). Některé knihy specifikovaly r.k. r.kath. nebo rom. kath. pro Římské katolíky. Bylo nám řečeno, že se ví alespoň o jedné knize, která má "Lutheran" jako zápis, ale kniha byla nedostupná pro studii, takže si to nemůžeme ověřit z první ruky. Luteránství je forma Protestantské víry a jako taková byla zahrnuta pod evangelismus. Navíc "kath." může být poplést s "luth.", když je použito písmo Sutterlin (speciální typ ručně psaného německého novogotického písma). Viz. zápis uveden jako položka č. 11 na obrázku 4 a uvídíte, co tím myslím.

Pol. č. 12 je vlastníkova živnost. Tam bude vždy něco napsáno, i když byl vlastník 17-letý odvedenec ke konci roku 1944. "Student" se objevuje pouze u 5 studovaných knih a všechny patřily důstojníkům nebo důstojnickým čekatelům. Velká většina německých mladých byla vyučena pro obchod, po odchodu ze základní školy a tak byli vedeni jako živnostníci nebo vyučeni jako živnostníci, jakmile dosáhli věku pro odvod. Kdyby byl stále ve škole, byl by zapsán v nějakém programu vysoké školy - typ vyššího vzdělání a nebyl by živnostník. Pravděpodobnost stálého studenta vysoké školy, jako zápisu, by byla velmi malá. Lidé "bez zaměstnání" by byli normálně vedeni jako typ nějakého zaměstnance. Všichni pracovali. Následují nejčastější zaměstnání zaměstnání nebo nejtypičtější druh zaměstnání (tj. Bauer je to stejné jako Landwirt a takové termíny jako Landwirt Helfer prostě znamenají "zemědělský dělník"):

Landwirt (farmář)

Arbeiter (dělník)

Kaufmann (obchodník)

 

Vlastně bylo velmi málo mužů, kteří patřili ke specializovaným technickým živnostem. Zajímavé je, že německé technické živnosti často mívají velmi zvláštní názvy, jako "Kompressor Fuhrer" jako obsluha kompresoru nebo "Dreher" jako obsluha soustruhu. V předmětné skupině nebyli žádní nástrojáři, obsluha mlýna, brusiči, elektrikáři, klempíři, projektanti nebo svářeči. Bylo zde několik Mechaniker (mechaniků), ale ti byli v motorizovaných jednotkách. Většina zkoumaných knížek patřila mužům útočných vojsk, zvláště pěchoty, kteří by neměli muže těchto schopností.

Zkušení dělníci byli potřební pro válečnou výrobu, takže mnoho zkušených obchodníků nebylo vůbec odvedeno. Byli-li odvedeni, pravděpodobně by byli zařazeni k technickým jednotkám, ne útočným vojskům. Zde je vzorek méně častých profesí uvedených v našem vzoru, znovu, všichni z útočných vojsk:

 

Dreher (soustružník)

Pol. Beamter (policejní úředník)

Buchbinder (knihař)

Schneider (krejčí)

Weber (tkadlec)

Schreiner (výrobce nábytku)

Postsekretär (poštovní úředník)

Metzger (řezník)

Bäker (pekař)

Bergmann (horník)

Mauer (zedník)

Maler (malíř)

Winegärtner (vinař)

Schumacher (švec)

Friseur (holič)

Gürtler (brašnář)

Zimmermann (tesař)

Schmied (kovář)

Drucker (tiskař)

Kellner (číšník)

Dekorateur (tapetář)

Schreiber (úředník)

Steinmetz (kameník)

 
 

Zde se vyskytuje zajímavá chyba, která byla pro tento zápis často společná. Nadpis Stand, Beruf, mělo znamenat "profesi nebo zaměstnání", avšak skoro u 10 procent zkoumaných knih je vidět, že je muži vyplnili interpretací německého slova Stand  jiného významu: válečný status. Navíc k mužským zaměstnáním, tyto knihy mají zápis led. nebo ledig (svobodný) nebo v.h. nebo verh. (ženatý) někde blízko nadpisu, obvykle nahoře nebo dole pod samotným nadpisem. 

Obrázek č.4

Soldbuch str. 2:Narození v položce č. 9 je přizpůsobeno typické Německé praxi: Alfred Langer byl narozen 8. března 1925.

Jeho místo narození v položce č. 10 je také typické, s městem Riedendorf na vrchním řádku a krajem na řádku spodním (viz vysvětlení v textu). Alfred Langer byl katolík, jeho civilní zaměstnání byl prodavač.Všimněte si německého "nepoužitelný" značky použité v položce 15.Alfréd měl jednu charakteristickou vlastnost, kterou byl nápadný (položka 19). Měl "jizvu na levém oku". Jak se ukáže, fotka v jeho knížce nezobrazuje jizvu na samotném oku, ale spíše skrze obočí. 

Zápisy velikosti bot jsou netypické v tom, že jak délka, tak šířka nejsou vyplněny. Mnohokrát nejsou vyplněny nebo mnohem častěji délka než šířka. Úředník zde použil Německé velikosti. Langer měl velikost boty 7,5. To byla malá velikost, i pro toho, kdo byl jen 170 cm vysoký!

Ověřovací část této knihy je velmi typická (položka č. 22). Datum vydání je inkoustové razítko, razítkem byl označen ke správnému datu. Pod tím je razítkován název jednotky. Velký, vyumělkovaný podpis jednotky CO je nečitelný, jako obvykle, a zadán modrou tužkou (všechno ostatní na této straně je šedým perem nebo razítkem s tmavě modrým inkoustem). CO hodnost a titul (kapitán a velitel roty) je na spodním řádku. Úřední razítko jednotky je umístěno nalevo od své správné pozice a umístění jednotky (Augustow) je vyraženo v nejběžnějším místě nad úředním razítkem.

Položka č.13 je výška majitele v centimetrech.

Položka č.14 je tvar mužského obličeje. Nejčastějším zápisem je zde rund (kulatá) a oval. Voll (plná nebo tlustá) schmall (úzká) a langlich (protáhlá) každá měla pět vzorků z daného typu. Jeden popis byl "normal", ať to znamená cokoliv, co má udávat !

Položka č.15 je popis mužských vousů. Ovšem velká většina knížek má "keine" (žádné) nebo tu podivnou značku, kterou Němci používají pro "NA", jež vypadá jako symbol procent (·/·). Ačkoliv jedna kniha má zápis Schnurbart (knírek) a pro jistotu ho jeho fotka zobrazuje s malým štětkovým knírkem Hitlerova typu! Jiná knížka má zápis Ja (ano)! Foto zobrazuje typicky čistě oholeného vojáka, takže si myslím, "Ja" znamená, že by si mohl nechat vyrůst vousy, pokud by to chtěl!

Položka č.16 určuje typ vlastníkova těla. Nejčastějším zápisem je zde schlank, což znamená "štíhlý". Další docela častý zápis je kraftig (hrbatý) nebo mittel (střední postava). Méně častý zápis je muskular (svalnatý) a jedna knížka obsahuje popis těla voll (plnoštíhlý nebo "tlustý"). Jedna knížka pro muže vysokého 180 cm měla gross-schlank (velký-štíhlý) jako popis. Zde byly rovněž pravděpodobně jiné málo užívané výrazy.

Položka č.17 je vlastníkova barva vlasů. Jen jedna knížka v naší studii užila schwarz (černou) jako barvu vlasů. Buďto byl nedostatek černovlasých vojáků nebo dunkel (tmavý) nebo dunkel braun byly upřednostňovanými výrazy. Samozřejmě braun, dunkel blonde nebo blonde jsou nejčastějšími zápisy.

Položka č.18 je barva očí. Zde nic neobvyklého.

Položka č. 19 jsou "další charakteristické vlastnosti". Pokud majitel nosil brýle, pak zde bylo napsáno "Brillentrager". Další běžné zápisy zahrnují Narbe (jizva), Brandnarbe (popáleninová jizva), Blindarmnarbe (po odstranění slepého střeva) nebo Leberfleche (jaterní skvrny), následováno popisem umístění tohoto jevu (kromě jizvy po slepém střevě samozřejmě) tj. Narbe r. Knie (jizva na pravém koleně. Méně běžným, ale zajímavým zápisem je Narbengesicht (zjizvená tvář), který by se normálně použil na někoho, čí tvář je zjizvená po akné, neštovicích atd.

Položka č. 20 velikost boty muže (délka a šířka). Byly zde dva rozdílné systémy dělení rozměrů bot užívaných během války: jeden systém se volně určuje dle "Evropské" velikosti boty a ten druhý je "Německý". Oba typy v knížkách naleznete, s ne zrovna zřejmým vývojem během průběhu války - pravděpodobně najdete, jak jeden, tak druhý, na začátku války nebo na konci. Délky bot jsou uspořádány v následující tabulce:

 

Častokrát je délka boty vyplněna, ale šířka zůstává prázdná. Pozdně válečné knížky často nechávají obě místa prázdné.

Položka č. 21 je to, kde se muž podepsal svým jménem, v přirozeném sledu. Někteří lidé, byli zřejmě povinni napsat svá jména úředním způsobem s příjmením na začátku / křestním jménem nakonec, podepsali svá jména v tomto trendu namísto obyčejného způsobu.

Položka č. 22 je prostor, kde nová Soldbuch byla "úředně ověřena" vydávací jednotkou. Nejčastějším opatřením je zde následující: na nebo kolem první tečkované linky je datum, kdy byla knížka vydána. To bylo, buď vepsáno nebo otištěno gumovou datumovkou. Pod tím, natištěno gumovým razítkem, je název jednotky, která knížku vydala. Dokonce v případech, kdy muž obdržel svou vojenskou známku a Soldbuch ze stejné jednotky (ve tomto případě název jednotky by byl stejný, jaký je indikován na vojenské známce), tato razítka pro jednotku na tomto řádku a na EK řádku na straně č. 1 nejsou skoro nikdy totožným razítkem. To je jasné znamení, že nejvíce rekrutů nedostáválo své vojenské známky a Soldbuch na stejné přepážce. Jednotky, které se však ukážou užíváním stejného razítka, byly obvykle malé výcvikové jednotky, jako Pěchotní signální záložáci nebo Pěchotní ženijní výcvikové společnosti. Samozřejmě, je-li knížka náhradou za ztracenou nebo zničenou, jednotka na vojenské známce obvykle nebude stejnou jednotkou, která vydala knížku a ta jednotka, která vydala knížku by přirozeně neměla razítko s názvem jednotky, která původně vydala vojenskou známku. Název jednotky na straně 2 je téměř vždy otištěn gumovým razítkem, dokonce v mnoha velmi ranných vojenských knížkách, zřejmě byla předem upřednostněna tvorba těchto razítek. Ačkoli je pár knížek speciálně 1939-starých kousků, ve kterých je vše na straně 2 napsáno ručně kromě úř. razítka jednotky.

Pod razítkem jednotky je podpis velícího důstojníka vydavající jednotky, obvykle psáno á la doktor - podpis (t.j. nemožné přečíst), a pod tím, důstojnická hodnost a postavení tj. Oberleutnant u. Komp. Fuhrer (nadporučík a velitel roty). Tato hodnost / pozice je obvykle otištěna gumovým razítkem. Toto pravidlo předcházelo zfalšování podpisů. Úř. razítko jednotky je vloženo nalevo od těchto zápisů.

Navíc 106 těchto knížek, což je asi 42% vzorkové skupiny, má stanici nebo umístění výcvikové jednotky nebo oražené razítko nad úř. razítkem. Viz. obr.4.

V  dotištěných knížkách, je také obvykle zápis, který zní "d.Ubertr.a.d.alten Soldbuch" nebo "sowie der Ubertragungen aus dem alten Soldbuch" (přeloženo ze staré Soldbuch). To samozřejmě uvádí na pravou míru, že stará Soldbuch byla k dispozici k opisu! Jiný zápis užíván pro stejný účel Ersatzausfertigung fur in Verlust geratener Soldbuch (náhrada za ztracenou Soldbuch), který se užíval, kdy stará Soldbuch nebyla dosažitelná. Jeden ze dvou takových zápisů byl obvykle zapsán na stejné místo, právě nad řádkem textu předcházející části úředního ověření jednotky na konci této strany.

Zdroje:

- The Exploitation of German Documents, Military Intelligence Division, War Department, Washington, DC. 1944.
- Information or books provided by: Barry Smith, Rich Clement, Vince Milano, Marchall Wise, Al Becker, Sal Marmon, and Kenny Watlow.

 

VÝSTROJ: NAŠITÍ STUŽKY ŽELEZNÉHO KŘÍŽE II.TŘÍDY              (26.12.2015)

Dnes Vám ukážu jak našít stužku kříže.

Viz foto

 

 

 

Hotovo!

 

 

 

 

 

 

 

A přišít.

 

 

 

VÝSTROJ: popis originální výstroje - důstojnická čepice                      (10.11.2015)

Část I

Jak upravit výstroj :)

Občas je třeba něco "zestárnout" , když si pořídíme do naší výstroje další kousek historie a nevypadá moc přesvědčivě.
A na tomto místě bychom chtěli ukázat jak na to.Dnes vám ukážu jen maličkost a to mačkavku SS , jak ji upravit k lepšímu vzhledu.Čepici jsem namočil a stlačil pomocí kolíčků na prádlo.Vypadá mnohem lépe.

Viz foto

 

 

   

 

 

 

 

 

 


TOPlist